Čínské pamětihodnosti, divy světa, památky UNESCO
Když se Hongkong po stoleté (99 let) nadvládě Angličanů vrátil do rukou Číňanů, mnozí návštěvníci, a že se jich tam v ten den (30. června 1997) sjelo, možná nevěděli, že důvodem, proč Čína přišla na celé století o toto území, bylo opium (omamná látka získávaná z pryskyřice nezralých makovic, používaná i jako surovina pro výrobu dalších drog). Poloha Hongkongu byla ideální pro lodní dopravu, kterou Angličané hojně využívali při obchodování s Číňany. K nim dováželi opium, protihodnotou si do Anglie odváželi zlato, stříbro, kožešiny, někdy i platby v hotovosti.
Číst dál …Hongkong, město, kde si na své přijde opravdu každý
Kam v hlavním městě Číny nejdřív? Do starého, či nového Pekingu? Dalo by však hodně hledání najít místo, kde by se tyto dva „světy” neprolínaly. Starobylé uličky, kterým se říká Hutongy, místa hojně navštěvovaná turisty, jsou zajímavá tím, že tam po staletí probíhal život Číňanů „venku”, před jejich domky. Pomalu takové místní skanzeny ale mizí. Pokrok a ekonomická výtěžnost se nedá zastavit. Musí uvolňovat místo pro moderní výstavbu… Vydejme se nejdříve za památkami, pokud ještě stojí tam, kde mají. Největší zajímavostí Pekingu je Zakázané město.
Když se řekne Hedvábná stezka, vybaví se nám pouště, karavany, bourec morušový a hedvábí. Ano. Číňané už ve 3. tisíciletí p. n. l. objevili nejen, jak z kokonu motýla nočního odvinout vlákno, ale i jak jej zpracovat. A tak hedvábí, ze kterého se směly tehdy vyrábět jen šaty pro císaře, bylo na světě. Trest smrti hrozil každému, kdo by tajemství výroby tohoto vzácného vlákna prozradil. Byl to převýhodný artikl k obchodování. Výměna zboží mezi lidmi fungovala, co lidstvo existuje. Nejprve mezi sousedy, postupně i mezi okolními i vzdálenějšími kmeny, a tak to pokračovalo dále a dále...
Projíždět Čínou a nezastavit se v nejlidnatějším městě, Šanghaji, nazývaném „kulturní vitrínou Číny”, by bylo barbarství. Novodobě vystavěné budovy se mísí s těmi, které dýchají historií. Skoro neuvěřitelné se zdá, že město, v němž žije na 5 800 km2 dvacet miliónů obyvatel (!), bylo ještě ve 12. století (dynastie Šang) malou rybářskou vesnicí. V průběhu staletí se stalo finančním a hospodářským centrem země. Turisticky zajímavé jsou nábřežní Bund, Nanjingská třída, Pudong s luxusními hotely, bankami, pro nákupy se doporučuje třída Huaihai Lu. A to ještě zdaleka není všechno!
Zakázané město se nachází v Pekingu a dnes jej nazýváme Purpurové zakázané město. Na první pohled se může zdát, že Peking byl hlavním městem Číny odjakživa, ale není tomu to tak. V patnáctém století vládl Číně císař Jung-le z dynastie Ming. Tento vládce se rozhodl, že nehodlá sdílet sídla s prachobyčejnými lidmi a že si nechá vystavět palác, hodný boha, jakým je. Tímto dnem se tedy začala psát historie zakázaného města, a že byla pořádně barvitá. Jung-le si představoval obrovský svatostánek, a tak si na stavbu tohoto obrovského kolosu zaměstnal miliony dělníků.
Když se řekne přehradní nádrž, mnohým se vybaví klasika typu Lipno. Ne tak v Číně. Na řece Jang-c´-ťiang byla v roce 2006 zahájena stavba největší přehrady a zároveň největší elektrárny na světě (ne pouze mezi hydroelektrárnami!). První plány na výstavbu pochází už z roku 1919, ale pro velkou finanční náročnost od ní bylo upuštěno. Přehradní soustava Tři soutěsky (Pchin-Jin, San-Sia) se rozléhá na ploše 1084 km² (např. Lipno 48,7 km²). Její délka je neuvěřitelných 650 km (Lipno 48 km). Při hodnotě objemu přehrady by jeden ani nevěřil, že se dá spoutat takové množství vody, a to 39,3 km³.
Číst dál …Přehrada Tři soutěsky: Největší elektrárna náleží Číně
Kdyby se tak člověk mohl do Číny, do země s tisíciletou historií, podívat každý rok, nebyla by otázka, kam se rozjet dřív, tak těžká. Jednou bychom se vydali do Angličany zmodernizovaného Hong-kongu, jindy za památkami starobylého Pekingu s jeho Velkou čínskou zdí, zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO, i novodobých Sedmi divů světa, příště do Šanghaje s nejslavnějším chrámem Nefritového Buddhy a do jeho rodiště Kapilavasttu, nebo do rodiště Konfucia – Qufu ve východní části Číny... A my se dnes, pokud vás to bude zajímat, po stopách Konfuciových vydáme.
Tajemná Lhasa… Toto věčné město si zachovává svoji staletou tvář i přes zásahy moderní doby a snahy čínských politiků. Po dlouhý úsek dějin byl vstup do Lhasy zvnějšku zakázán, snad proto nám má stále co nabídnout. Lhasa se rozkládá na náhorní plošině, stejně jako celý Tibet, v nadmořské výšce 3800m. Je obklopena horami vysokými až 5000 m! Je hlavním městem stejně tajemné tibetské oblasti v Čínské lidové republice. Hlavní město obývá okolo dvou set tisíc lidí, je centrem budhismu v Tibetu a také odvěkým sídlem Dalajlámy, který je ovšem v dnešní době nucen pobývat v exilu v Indii.
Náměstí Nebského klidu neboli v čínštině - Tchien-an-men Kuang-čchang - je rozsáhlé náměstí v centru Pekingu a je pojmenováno po Bráně nebeského klidu, která se nachází na severní straně náměstí a odděluje jej od slavného Zakázaného města. Toto náměstí má pro místní obyvatele a vůbec všechny Číňany velkou kulturně-historickou hodnotu nejen kvůli jeho nemalé rozloze, která činí neuvěřitelných 880 metrů na délku a 500 metrů na šířku. Ano, skutečně, toto náměstí patří mezi největší na světě. Tudíž celková rozloha tohoto překrásného náměstí čítá 440 000 metrů čtverečních.
Opravdu byste chtěli vidět ryze čínské město se vším všudy? Chtěli byste pozorovat obyčejné lidi při jejich každodenních rituálech a povinnostech v úzkých, typických uličkách? Anebo vás spíše láká návštěva zdejších monumentálních starobylých památek, které patří mezi nejpozoruhodnější na světě? Anebo prahnete po obojím a nevíte, kam nejlépe se za takovými zážitky vydat? Potom je volba nasnadě - navštivte Xian, hlavní město čínské provincie Šen–Si, které v dnešní době obývá přinejmenším pět milionů obyvatel. Ale nebojte se, rozhodně se tu neztratíte.
Strana 2 z 2
