Čínské pamětihodnosti, divy světa, památky UNESCO

Když se Hongkong po stoleté (99 let) nadvládě Angličanů vrátil do rukou Číňanů, mnozí návštěvníci, a že se jich tam v ten den (30. června 1997) sjelo, možná nevěděli, že důvodem, proč Čína přišla na celé století o toto území, bylo opium (omamná látka získávaná z pryskyřice nezralých makovic, používaná i jako surovina pro výrobu dalších drog). Poloha Hongkongu byla ideální pro lodní dopravu, kterou Angličané hojně využívali při obchodování s Číňany. K nim dováželi opium, protihodnotou si do Anglie odváželi zlato, stříbro, kožešiny, někdy i platby v hotovosti.

Když se Hongkong po stoleté (99 let) nadvládě Angličanů vrátil do rukou Číňanů, mnozí návštěvníci, a že se jich tam v ten den (30. června 1997) sjelo, možná nevěděli, že důvodem, proč Čína přišla na celé století o toto území, bylo opium (omamná látka získávaná z pryskyřice nezralých makovic, používaná i jako surovina pro výrobu dalších drog). Poloha Hongkongu byla ideální pro lodní dopravu, kterou Angličané hojně využívali při obchodování s Číňany. K nim dováželi opium, protihodnotou si do Anglie odváželi zlato, stříbro, kožešiny, někdy i platby v hotovosti.

Tak jako se Američanům podařilo alkoholem zničit Indiány, Angličanům se opiem úspěšně dařilo ničit Číňany. Tato droga dělala z domorodců nezpůsobilá individua a dokonce se jim podařilo rozložit i čínskou armádu.

Ve snaze zabránit zničení svého lidu zakázal tehdejší císař Ťia-Čching v roce 1799 veškeré pěstování máku v Číně i veškerý dovoz opia ze zahraničí. Od té doby měli pašeráci s opiem práce až nad hlavu. Proto v roce 1839 spustil císař mnohem tvrdší akci proti dovozu a užívání opia. Nakázal zničit jeho veškeré zásoby v Kantonu a anglické lodě naložené drogou nechal potápět do moře. Na tento akt Angličané odpověděli útokem na Čínu, ve které měli převahu (první opiová válka) a tak donutili čínskou stranu podepsat smlouvu (Nankingskou v r. 1842), podle které si v Kantonu mohli dobyvatelé otevřit vlastní přístavy. Následovaly ještě další dvě opiové války, ale následkům užívání drogy nezabránily (vymřely celé generace). Až mnohem později (v roce 1905) se čínské vládě podařilo nastolit tvrdou prodidrogovou politiku. Není tedy divu, že jsou v těchto krajích pro překupníky (pašeráky) drog dodneška nezvyklé tvrdé tresty (až 50 let v nejpřísnějším režimu).

Návštěvnící Hong-Kongu (oficiální název je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky) budou překvapeni, že se 6 926 milionů obyvatel nenachází rozptýleno po celém území Hong-Kongu (230 ostrovů jejichž celková rozloha je 1104 km2), ale jsou soustředěni jen na několika ostrovech. Pro lepší porozumění pár slov od návštěvníků, kteři toto souostroví navštívili: Představte si Hon-Kong jako fotbalové hřiště, které smrsknete na pár metrů, a těch pár metrů bude považováno za celé fotbalové hřiště. Co se týče ostrovů, nejhezčími a nejblíbenějšími jsou Lantau, Cheung Chau, Lamma. Pár ostrůvků obývají rybáři, kteří jsou připravení převážet návštěvníky z ostrova na ostrov, či nabídnout vyjížďky do okolí. Zbytek ostrovů je neobydlený.

Centrem největšího dění je ostrov Hong Kong, který je s ostatními ostrovy spojen trajektovou přepravou. Nejlidnatnější část Hongkongu je Kowloon, na jehož jižním výběžku leží rybářská osada Lei Yeu Mun, která si v rámci možností zachovala původní ráz. Život v čínské vesnici ve staré Číně věrně popsala spisovatelka Pearl Bucková vé své knize Dobrá země.

Půda (pole) byla to nejcennější, co člověk mohl tehdy v Číně vlastnit. Na produktech (obilí, kukuřice, rýže), které na ni vypěstoval, závisely životy mnohačetných rodin. Obyvatelé na políčkách nelidsky dřeli, rvali se s chudobou a suchem, s touhou být jednou jako ti boháči z “Velkého domu”, kteří jim vládli. Ti žili v blahobytu, v zahálce, měli spousty milenek, služebných a užívali si (drahého) přepychu, kouření opia. Hlavnímu představiteli románu, rolníku Wang Lungovi, se zbohatnou podařilo, dokonce koupil “Velký dům”, který majitelka prokouřila v opiu. Nový majitel si pořídil milenku (konkubínu), začal kouřit opium a… historie se opakuje.

Do Hong-Kongu se jezdí buď za obchodem, nákupy či na dovolenou. Jezdí se do moderních center s obchody, tržišti, kde každá ulice nabízí jiné zboží, s tisíci neony osvětlujících ulice, s večerní světelnou show laserů nad mrakodrapy, na krásné pláže, do Hongkongského parku, jehož součástí jsou restaurace Muzeum čajů, jezírka s vodními ptáky, fontány tvořící oázu klidu uprostřed tepu hlavních tříd. Místní hory poskytují úchvatný pohled na všechny ostrovy. Kdo hledá památky, či nová zajímavá místa, navštíví Ptačí trh, Ancestral Hall (muzeum předků z roku 1525 s řezbami a barevnými dekoracemi), Tai Fu Tai Mansion (palác čínského mandarína z roku 1865), nejdelší závěsný most na světě Tsing Ma (2,2 km), Oceán park se spoustou atrakcí a delfíny, Klášter Po Lin s 26 metrů vysokou a 202 tuny vážící bronzovou sochou Budhhy, katedrálu St. John (gotický kostel z roku 1849), Diesnyland s mnoha atrakcemi pro děti... Možná se bude zdát, že moderní architektura s mrakodrapy, staré památky a atrakce, nejdou dohromady. A přesto je to tak. Takový je dnešní Hong-Kong. Úchvatné místo, kde si každý najde to, za čím přijel.