Čínské pamětihodnosti, divy světa, památky UNESCO

Kdyby se tak člověk mohl do Číny, do země s tisíciletou historií, podívat každý rok, nebyla by otázka, kam se rozjet dřív, tak těžká. Jednou bychom se vydali do Angličany zmodernizovaného Hong-kongu, jindy za památkami starobylého Pekingu s jeho Velkou čínskou zdí, zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO, i novodobých Sedmi divů světa, příště do Šanghaje s nejslavnějším chrámem Nefritového Buddhy a do jeho rodiště Kapilavasttu, nebo do rodiště Konfucia – Qufu ve východní části Číny... A my se dnes, pokud vás to bude zajímat, po stopách Konfuciových vydáme.

Po stopách nejvlivnějšího a nejváženějšího čínského učitele, filosofa a myslitele, jehož učení ovlivňovalo myšlení lidí nejen v Číně až do 20. století (někoho ovlivňuje dodnes). 

Konfucius se narodil kolem roku 550 př. n. l. do šlechtické rodiny Kchung v městě Qufu v provincii Lu, dnes nazývané Šantungská. V jeho filosofii, vycházející z náboženské úcty, stála lidskost a blaho jedince i lidstva na prvním místě v žebříčku hodnot. Tisíce svých žáků učil zásadám mravního chování a vážit si krásy a života vůbec.

V místě jeho rodiště, v městě Qufu, naleznete nejen rozlehlý Konfuciův chrám (Kongmiao), ale i dům jeho rodiny s jejich hroby. Jedná se rozsáhlý areál, který je považováno za nejposvátnější konfuciánské místo. Konfuciovu chrámu se říká První chrám v Číně. Svatyni vybudoval dva roky po Konfuciově smrti panovník tehdejšího státu. Jak škola s učením konfuciánů začala být uznávaná, byla průběžně rozšiřována. Z původních tří místností, se stal rozsáhlý komplex budov, ve kterém najdete vše, co slavného učence připomíná – jeho rituální předměty a obřadní roucho, včetně klobouku. Za vlády císaře Yongzhenga z dynastie Qing byl v 18. století, areál rozšířen do dnešní podoby. Císař svatyni jednou za rok navštěvoval a nařídil přinášet na Konfuciovu počest oběti bohům.

Součástí areálu je historický skvost nesoucí název Kamenný les. Jedná se o sál s kamennými stélami (nosiči písma), který obsahuje dva tisíce nosičů, na kterých jsou zaznamenány důležité změny v čínské historii, z nichž je padesát císařských. Je to překrásná ukázka staročínské kaligrafie a kamenorytectví.

V sousedství najdete tak zvaný Konfuciův dvorec, který je po palácích císařů dynastií Ming a Qing (vládly od 14. do 20. století) prohlášen za největší dvorec v Číně (rozloha 50 tisíc metrů čtverečních, 500 komnat), kde žili Konfuciovi potomci. Najdete tu nejen kulturní skvosty s nepředstavitelnou a nevyčíslitelnou historickou cenou, ale i věci každodenní potřeby.

Konfucius si podle tradice svoji smrt předpověděl. Jistě ale nepředpověděl, že jeho učení bude tak obrovským přínosem nejen pro čínské myšlení, které ani po pádu císařství v roce 1911 v srdci lidí nezaniklo.

Nakonec dovolte připomenout jednu z jeho myšlenek, tak potřebných v dnešním konzumním světě: „Máš-li dva bochníky chleba, jeden prodej a kup si hyacint, tím nasytíš i duši.“