Čínské pamětihodnosti, divy světa, památky UNESCO

Když se řekne Hedvábná stezka, vybaví se nám pouště, karavany, bourec morušový a hedvábí. Ano. Číňané už ve 3. tisíciletí p. n. l. objevili nejen, jak z kokonu motýla nočního odvinout vlákno, ale i jak jej zpracovat. A tak hedvábí, ze kterého se směly tehdy vyrábět jen šaty pro císaře, bylo na světě. Trest smrti hrozil každému, kdo by tajemství výroby tohoto vzácného vlákna prozradil. Byl to převýhodný artikl k obchodování. Výměna zboží mezi lidmi fungovala, co lidstvo existuje. Nejprve mezi sousedy, postupně i mezi okolními i vzdálenějšími kmeny, a tak to pokračovalo dále a dále...

V oblasti Hedvábné stezky, ještě před jejím oficiálním vznikem za vlády čínského císaře Wu-ti (140 - 87 př. n. l.), vedlo mnoho jiných obchodních cest. Zásluhu na vzniku Hedvábné stezky prý měl císařův vyslanec, který využil svých znalostí a známostí z cest po střední Asii a v obchodování uměl chodit. Tak začala fungovat jedna z nejdůležitější obchodních cest, dlouhá 6 400 kilometrů (některé zdroje uvádí až 8.000 km), zvaná „most” mezi Východem a Západem. Začínala v Si-anu v Číně a končila v tureckém Konstantinopolu (dnešním Istanbulu). Trasa protínala státy Uzbekistánu, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu, obchodníci museli zdolat poušť Taklamakan i pohoří Pamír.

Z Východu putovalo po Hedvábné stezce hlavně hedvabí a čaj, ze Západu vlna, zlato a stříbro. Také se obchodovalo s porcelánem, exotickým ovocem a kořením. Hedvábná stezka neprospěla jen obchodu mezi zeměmi, ale i k výměně vědomostí a k hlubšímu poznávání jiných kultur. Do Číny tak z Indie doputoval i náboženský směr buddhismus, který se rychle šířil po celé zemi. A šíří se dál a dál... Zajímavé je, že v Indii, kde tento směr vznikl, ke konci prvního tisíciletí začal upadat, až nakonec vinou loupeživých nájezdů ze zemí, kde uctívali islám (11.-13. století), budhismus v Indii zanikl. Ve 20. století začal v Indii znovu ožívat, na rozdíl od mnoha zemí po celém světě, kde více či méně budhistické učení vyznávají dodnes. Po „sametové revoluci” v r. 1989 najdete vyznavače této humánní filosofie i v České republice.

Za zmínku stojí, že Hedvábnou stezku proslavil, aniž to bylo jeho úmyslem, benátský kupec Marco Polo (údajný objevitel Ameriky). Popsal ve své knize Milión svou cestu z Benátek do Číny, kam se v roce 1271 za vidinou úspěšného obchodu a zisku vypravil, avšak byl tam tehdejším čínským vládcem Kublaj-chánem držen šestnáct let. Kniha se ihned stala středoevropským bestsellerem. Proč že byl Polo v Číně tak dlouho držen? Přece vládce nenechá tak znamenitého obchodníka a dokonalého znalce Hedvábné stezky hned odejít? Navíc panovník je panovník a kupec jen kupec – a tak Marca Polo i s celým doprovodem jmenoval do své vlády na celých šestnáct let. A basta!