Když se řekne přehradní nádrž, mnohým se vybaví klasika typu Lipno. Ne tak v Číně. Na řece Jang-c´-ťiang byla v roce 2006 zahájena stavba největší přehrady a zároveň největší elektrárny na světě (ne pouze mezi hydroelektrárnami!). První plány na výstavbu pochází už z roku 1919, ale pro velkou finanční náročnost od ní bylo upuštěno. Přehradní soustava Tři soutěsky (Pchin-Jin, San-Sia) se rozléhá na ploše 1084 km² (např. Lipno 48,7 km²). Její délka je neuvěřitelných 650 km (Lipno 48 km). Při hodnotě objemu přehrady by jeden ani nevěřil, že se dá spoutat takové množství vody, a to 39,3 km³.
Tuto masu vody pevně svírá hráz o výšce 185 m (např. Petřínská rozhledna měří 63,5 m). Šířka hráze je 126 m (tedy skoro dvě fotbalová hřiště na šíři.)
Pokud byste chtěli vidět tuto stavbu na vlastní oči, je potřeba navštívit provincii Chu-pej. Tři soutěsky byly do sítě zapojeny v roce 2008. Tehdy elektřinu začalo produkovat 32 generátorů o výkonu 700 MW/kus! (22400 MW) Pro porovnání: jeden blok jaderné elektrárny Temelín má výkon 1000 MW! (Při množství dvou bloků tedy 2000 MW). Jistě si říkáte, kolik taková legrace stojí? Oficiálně byla stavba vyčíslená na 25 miliard USD. Temelínská na cca 4 mld USD!). Takže i u nás se umíme rozšoupnout.
A k čemu potřebovala Čína tak velké vodní dílo? Nejen pro propagandu, leč i to jistě také není zanedbatelné, ale hlavně jako zdroj energie, pro neustále se rozvíjející velmoc. Tři soutěsky pokrývají díky svému obrovskému výkonu až 1/10 celkové čínské spotřeby, a to už stojí za respekt. Jako každou jinou velkou přehradu, i tuto doprovázely nucené přesuny obyvatelstva. Během výstavby muselo opustit své domovy 1,3 milionů lidí. V roce 2007 z důvodů sesuvů půdy a eroze dalších 4 milionů. Tedy celkem 4,3 milionů lidí (témeř 40 % České republiky). V Číně je to však jen 0,3 % obyvatelstva. Tři soutěsky jsou jedinečné i díky svému pětistupňovému zdymadlu (opět největší na světě) a lodnímu výtahu.
Se samotnými Třemi soutěskami je spojeno množství ekologických protestů. Např. World Wildlife Fund upozorňuje, že přehrada výrazně ohrozí populaci sladkovodního delfína bílého, jenž žije jen na řece Jang-c´-ťiang. Ptáte se na množství? Celých 13 kusů! Další „zásadní“ kritika připadá na zatopení vápencových kaňonů, jenž po staletí sloužily jako insprirace básníkům a malířům.
Doporučil bych těmto aktivistům, aby šli a vysvětlili lidem, že holt svítit nebudou a továrnu jim zavřou pro nedostatek energie. Za to si však mohou namalovat pěkný obrázek nebo napsat básničku, a když budou opravdu šťastní, jistě se jim ukáže alespoň jeden ze třinácti delfínů bílých.
V dnešní době Čína plánuje na řece Jang-c´-ťiang dalších 46 velkých vodních děl. To se setkává opět s odporem některých aktivistů a odborníků. Je docela vtipné, když se všude po světě brojí za používání a výrobu čisté energie, ale v případě Číny je to neunosný ekologický zásah. Je hezké vybudovat jednu malou hydroelektrárnu pro pár milionů lidí a tvářit se jako největší ekolog a milovník přírody. Ale dokázali by tito odpůrci zajistit energii z vody pro 1,3 mld obyvatel? Stěží. Něktěří vědci také zpochybňují pevnost hráze přehrady v případě zemětřesení. Vždy se však najdou vědci, kteří spochybní cokoliv pro pár minut slávy v TV či článku v nějaké tiskovině.
Co říct závěrem? Tři soutěsky jsou ukázkou toho, že pokud se sejde dostatek pěněz, lze dnes postavit téměř vše. U staveb takové velikosti musíme vždy brát na zřetel ekologické a sociální dopady, ale také nesmíme zapomínat na jejich účel a prospěšnost. Tři soutěsky mohou být kritizovány, haněny a záviděny, ale jak se říká „psi štěkají a karavana jede dál“.
