Kam v hlavním městě Číny nejdřív? Do starého, či nového Pekingu? Dalo by však hodně hledání najít místo, kde by se tyto dva „světy” neprolínaly. Starobylé uličky, kterým se říká Hutongy, místa hojně navštěvovaná turisty, jsou zajímavá tím, že tam po staletí probíhal život Číňanů „venku”, před jejich domky. Pomalu takové místní skanzeny ale mizí. Pokrok a ekonomická výtěžnost se nedá zastavit. Musí uvolňovat místo pro moderní výstavbu… Vydejme se nejdříve za památkami, pokud ještě stojí tam, kde mají. Největší zajímavostí Pekingu je Zakázané město.
Jedná se o majestátní architektonický komplex, dostavěný v roce 1420, od města oddělený vysokými hradbami a hlubokými příkopy. Pobývat v něm směl jen císař a jeho doprovod. Kdo neuposlechl zákazu vstupu, byl okamžitě popraven. Celému areálu vévodí Síň Nejvyšší harmonie, veřejnosti přístupná od roku 1949, tak jako modlitebny, svatyně a paláce v okolí. Poblíž najdeme rozlehlý park a v něm Chrám Nebes, který byl dokončen za vlády dynastie Ming (v roce 1420). Jedná se o typicky čínskou architekturu, ve které se ladně prolíná symbolika s harmonií. Tato třicet osm metrů vysoká kruhová stavba je doplněna zlatou kupolí. Ještě dnes se v tomto chrámu konají významné náboženské slavnosti.
Další unikátní stavbou je císařský Letní palác. Stojí uprostřed rozměrného parku, vzdáleném od centra města asi 20 km. Unikátní je tím, že je vystavěn na uměle vytvořeném jezeře, po jehož břehu vede oblíbená kolonáda. Málokde je k vidění takové oku lahodící seskupení přírodních a umělých krás na tak ohromné ploše (290 ha). Letní palác představuje jen malou část kolosálního komplexu, jehož hlavním lákadlem pro turisty je jezero Kchun-ming (Kunming) s Mramorovou lodí. Tu si nechala postavit tehdejší císařovna – vdova Cch (1835 -1908) jako dekoraci k jezeru.
Lid o ní dodnes hovoří s despektem jako o marnotratné intrikánce. Místo budování námořního loďstva, které země potřebovala (město je od moře vzdáleno jen 160 km), oddávala se neřízenému rozhazování a životu v nadměrném blahobytu. Stovky kuchařů musely denně připravovat desítky náročných chodů, aniž by se jich většinou kdo dotkl. Na trůn dosazovala císaře (malé děti – syny, synovce), kterým, skryta za trůnem, našeptávala, jak odpovídat a vládnout. Vlastnila i první auto dovezené do Číny (dar od vysokého armádního důstojníka), které je pro veřejnost dodnes k vidění v bývalé císařské zahradě. Palác radosti a dlouhého života se sedmnácti obloukovým mostem patří k dalším zajímavostem parku. V areálu najdete i další sakrální stavby, které stojí za zhlédnutí.
Velkou čínskou zeď, symbol země, by si návštěvníci Pekingu neměli nechat ujít. Byla vybudována za vládnutí dynastie Ming (14. - 17. století). Jejím úkolem bylo chránit Čínu před vpádem vojsk okolních států. Mongolům a Mandžuům však ve vpádu do Číny nezabránila. Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 2007, a byla zařazena i do Sedmi divů světa.
V novém Pekingu je toho k vidění také víc než dost. Nejkomerčnější čtvrt Wangfujing, se spoustou malých i kolosálních nákupních středisek (až paláců), restaurací a bank, je zámožnějšími Číňany i turisty hojně využívaná. Ve čtvrti Sanlitun se naopak žije naplno v noci v nepřeberném množství nočních podniků a barů.
Jedním z nejsilnějších turistických lákadel nejspíš už zůstane symbol 29. letních olympijských her z roku 2008 - plavecký stadion, koncipovaný až pro 11 tisíc lidí, zvaný „Vodní kostka“. Stavba připomíná vodní bubliny, jejichž stěny mění barvy. Po skončení olympijských her byl stadion zrenovován na aquapark, kde si návštěvnici na 12 tisících metrech čtverečních užívají bazény s umělým vlnobitím, divoké řeky, tobogany. Najdete tam i kulturní místnosti, kde se pořádají živé koncerty a různá představení. Dokonalé občerstvení je pochopitelně také na místě. Prostě komfortní multifunkční rekreační centrum zábavy nejen pro místní. Takže není divu, že fotoaparáty, zaměřené nejen na tuto zajímavou stavbu, cvakají ve dne v noci
.
