Přírodní krásy Číny

Současná průmyslová exploze v Číně je nic proti monumentalitě jejích přírodních krás. Říše Středu má tisíce různých tváří. Hory, pouště, pralesy, jezera i skály, to vše je zde protkáno pevnou nití kultury a tradice. Extrémy se zde mísí s harmonií, všemu vládne pevný řád ruku v ruce s chaosem… Pohodlně se usaďte a nechte se unášet na vlnách přírodních památek, které neznají hranic…
.

HengZnámější než samotná hora je tedy spíše Svatyně severního vrcholu (Beiyue Miao) jejíž výstavba započala za vlády dynastie Han. Během historie byla několikrát zničena a přestavována. Přesto zde však stojí nepřetržitě od doby dynastie Han.

Tato vytrvalost je úctyhodná! Nejznámější chrám na hoře Heng Shan není překvapivě taoistický, ale jedná se závěsný buddhistický klášter (Xuankong Si) Klášter stojí na úpatí hory Heng a je celkové jednou z jeho nejvýraznějších památek.

TaiStopy lidského osídlení na hoře Tai lze datovat již od období Paleolitu. Během této doby se zde objevily dvě kultury, a to Dawenkou a Longshan. Hory tvoříly přirozenou hranici mezi státy Qi a Lu. V období „Válčících států“ (před sjednocením Číny), byla státem Qi postavena na 500 km dlouhá zeď, jenž měla bránit invazi. Trosky této zdi jsou patrné ještě v dnešní době.

Jméno blízkého města Tai´an se přičítá přísloví „Pokud je hora Tai stabilní, je stabilní celá země“.

YungangDatong, také známý jako Pingcheng, byl v letech 398-494 hlavním městem dynastie Wei. Stalo se tak politickým, hospodářským a kulturním centrem říše. Z důvodu rozšiřujícího se vlivu buddhismu, zvolili panovníci dynastie Wei Datong jako vhodné místo pro náboženské centrum své říše.

Roku 460 byla započata tvorba těchto překrásných soch. Ta pokračovala až dlouhou dobu, do roku 525 a pžežila tak slávu města o dva roky. Neboť Datong byl po vzpouře roku 523 opuštěn.

Pohoří WuiVrcholy v západní části tohoto pohoří typicky sestávají z vulkanické horniny, zatímco kopce ve východní oblasti jsou složeny z červeného pískovce. Zdobené velmi příkrými svahy a plochými vrcholy, připomínají bizarní, přerostlé houby.

V hluboké rokli mezi těmito kopci se líně vine řeka Jiuqu Xi. Nejvyšším vrcholem této oblasti je hora Huanggang, která dosahuje výšky 2,158 m. Vysoké hory fungují jako filtr proti přílivu studeného vzduchu od severozápadu.

JiuzhaigouNejznámějšími a asi i nejkrásnějšími jezery jsou: Jezero mnoha barev, Nosoroží, Tygří, Pandí a Labutí. Za zmínku jistě stojí i Perlový vodopád. Doprava mezi nimi je zajištěna stezkami i pravidelným spojem. Oblast Jiuzhaigou patří mezi přírodní památky zapsané do seznamu UNESCO. Již po desetiletí se tento nádherný kousek země probojovává mezi první příčky nejnavštěvovanějších míst v Číně. A není se čemu divit, vždyť tak divokou a nezničenou přírodu spolu s průzračnými jezery snad nespatříte nikde jinde, než tady…

DetianDetian zaujímají čtvrté místo na žebříčku největších vodopádů světa, a to hned po Iguazu, Victoriiných a Niagárských vodopádech. Je však velmi zvláštní tím, že každou sezónu vypadá trochu jinak. Viníkem je měnící se množství vody a kaskádovitý tvar vodopádů. Takže výhoda pro vás? Uvidíte vlastně vždy naprostý originál… Pokud se vydáte na blízkou horu, která, jakoby z pohledu zdola čněla až do nebe, připravte se na hodinu a půl úmorného stoupání a slaďoučkou odměnu v podobě nepopsatelně krásného výhledu na krajinu…

DafoJistě vás nezaskočí, že socha Dafo, je nejvyšší existující sochou Buddhy na světě. S těžkými víčky a meditační poloze je obrácen směrem k soutoku řek, jako by vládl celé této majestátné přírodní scenérii. Asi vás nepřekvapí, že zrovna „tento“ Buddha je jedním z nejčastějších zdrojů inspirací pro čínské náboženské malby a kresby… Socha již musela být několikráte restaurována, jelikož koroze a zvětrávání jsou v tak proměnlivé přírodě a vlhkosti vzduchu neúprosné. To je také důvod, proč se na Buddhovi tvoří zelený, mechový „závoj“.

Krajina ChangbaishanPokud vás na sto procent neoslní jezero, jehož obvod činí osm kilometrů, popojděte dál a uvidíte vodopád z něj vytékající o výšce 68 metrů. Teď sami uznáte, že se tato dlouhá cesta rozhodně vyplatila! Přírodní rezervace se nachází v provincii Jilin.

Hora, které se s oblibou říká „Věčně bílá“, je zároveň spící sopkou s jezerem uprostřed kráteru. Ale nebojte se, klidně se můžete přiblížit – poslední sopečná činnost zde totiž byla zaznamenána v roce 1702, a to už je pěkně dlouho.

Lu-šanSvětové dědictví Lu-šan se skládá z krajiny výjimečné estetické hodnoty. Čínská kultura a tradice se zde prolíná skrz naskrz. Není divu, že přes dvě tisíciletí přitahuje umělce a spisovatele ze všech koutů světa, stejně tak, jako lidi duchovně založené. Zdejší hory se staly inspirací pro mnohé z nejlepších klasických čínských básní. Význam Lu-šan se projevil zejména během dynastie Han, kdy panovníci hojně vystavovali dlouhé řady monumentálních budov. Například chrám Lu Jing Xiu je z náboženského hlediska velmi důležitý dodnes.

Panorama NamtsoNamtso, neboli Nebeské jezero, bylo prohlášeno za jedno z pěti nekrásnějších v Číně. Nachází se v pohoří Nyainqêntanglha. Svou dojemnou krásou a křišťálovou průzračností je rovněž považováno za jedno ze tří „svatých“ tibetských jezer. Rozléhá se na ploše 1920 m2, což je pořádný kousek země. Voda v jezeře je slaná a říká se, že když se v ní vykoupete, očistíte tak své tělo i duši od všech neřestí a hříchů… Ve vodách jezera se tyčí pět ostrovů, z nichž největší je Liangduo. V okolí je také možno nalézt množství bizarních kamenů a skalisek, které si po staletí jen tak, bezstarostně ční nad vodní hladinou.

Strana 3 z 4