Čína je kupodivu zemí s největší koncentrací miliardářek, které jsou umístěné ve světovém top ten žebříčku. V Číně se podnikání daří a tak neustále stoupá milionářů a milionářek, které se sami vypracovaly k vrcholu.
Protože skoro každý by chtěl žít v luxusu, pořádají se i různé kurzy, jak si vzít milionáře a také vznikají nové školy pro ženské bodyguardky.
Být neuvěřitelně bohatý je snem skoro každého člověka, jen málokomu se to povede a ještě méně lidem se to podaří jen díky vlastnímu úsilí. Pět z deseti nejbohatších žen světa se narodilo v Číně, nebo v ní žije. Nejbohatší ženou je WuYajun. WuYajun vystudovala roku 1984 inženýrství na Severozápadní polytechnické universitě v Si-anu. Od roku 1988 pracovala jako redaktorka a editorka v novináchShirong. Práci redaktorky opustila v roce 1993. Poté se v roce 1995 stala spoluzakladatelkou Longhu Real EstateDevelopment Co. Společnosti zaměřené na obchod s nemovitostmi sídlícím v Hong-Kongu. Momentální majetek WuYajun činí přes 6.6 miliard dolarů, což je zhruba 132 miliard korun. WuYajun sdílí své nezměrné jmění se svým manželem, který též vlastní část společnosti. Bohatství WuYajun je tak velké, že je i o miliardu dolarů větší než druhé nejbohatší ženy světa Španělky Rosalie Mera. Třetí nejbohatší ženou světa je Chu Lam Yiu. Chu Lam Yiu je čtyřicet jedna let, v druhé polovině devadesátých let založila společnost Huabao International, která se zaměřuje na výrobu vůní pro nejkvalitnější čínské doutníky, krom toho je zapojena i 
v potravinářství a kosmetických přípravcích. Chu Lam Yiu prodala v roce 2008 a 2009 část akcií a tím získala neuvěřitelné bohatství 56 miliard korun. Za Chu Lam Yiu následuje v těsném závěsu ZhangXin. V roce 1992 získala magisterský titul na universitě v Cambridge, poté začala pracovat v mezinárodní cestovní společnosti. Stejně jako nejbohatší žena světa WuYajun i ZhangXin založila obchod s nemovitostmi. V roce 2011 zakoupila její společnost za úctyhodných 586 milionů dolarů 48 kilometrů čtverečních v Pekingu. Šlo o nejdražší koupi pozemku nestátní společností v Číně. ZhangXin vlastní majetek o výši 48 miliard korun.
Šesté místo zaujímá nejstarší čínská miliardářka Chan Lai Wah, které je 71 let. Ta předsedá společnosti FuWah, která se zabývá stavitelstvím. Má na svém kontě mnoho významných staveb, například klub žokejů, síť hotelů, nebo Mandarínský dvůr. ChanLaiWah žila ve svém mládí v chudobě, kvůli nedostatku financí musela i opustit střední školu a začít pracovat jako opravářka nábytku. Na začátku 80. let se přestěhovala do Hong Kongu, kde dále podnikala s nábytkem. To jí vydělalo takové peníze, že mohla na 
počátku devadesátých let založit FuWah. Chan Lai Wah je také kurátorkou a zakladatelkou muzea Santalového dřeva. Majetek Chan Lai Wah je něco kolem 46 miliard korun. Do desítky miliardářek se dostala i XiuLiHawken. Xiu Li Hawken se narodila v Číně, studovala čínskou literaturu na universitě Heilongjianga poté se stala reportérkou. V roce 1991 se odstěhovala od Londýna, kde začala pracovat v peněžnictví. Spolu se svým bratrem založila Renhe Commercial Holdings. Firma se specializuje na pronajímání protileteckých krytů, z nichž se pak dělají podzemní nákupní střediska. Má hlavní podíl na akciích firmy, její bratr Dai Yongge je ředitelem, ve společnosti pracuje na vysoké pozici i jeho žena. Majetek Xiu Li Hawken činí 34 miliard korun.
Na světě je pouhých 14 miliardářek, které vděčí za své bohatství jen svému umu. I v této zbylé čtveřici jsou dvě Číňanky. Jedenáctou pozici zaujmula Lei Jufang, ta vystudovala na vysoké škole fyziku, poté založila společnost Tibet Cheezheng Tibetan Medicine, farmaceutickou společnost, která se specializuje na zásypy, masti a náplasti, které mají ulevit od bolesti a pomoci s dýchacími obtížemi. Tato filantropka vlastní 24 miliard korun. Třináctou pozici má Yan Cheung, nejstarší z osmi dětí armádního důstojníka. Yan Cheung se svým manželem a bratrem založila Devět draků, společnost na recyklaci papíru, které je nyní předsedkyní. Všichni tři jsou miliardáři.
Podnikatelům se v Číně daří
Podnikatelům se v Číně očividně daří, jen čtyři ze sedmi čínských miliardářek podnikají v nemovitostech. V minulém roce se dokonce zdvojnásobil počet milionářů v Číně. Nyní je na vrcholu stavební magnát Liang Wen Gen s majetkem v hodnotě 220 miliard korun. V roce 2011 bylo podle čínského výzkumu osob s majetkem nad milion dolarů kolem 1,11 milionu, což je nárůst o více jak třicet procent proti roku 2010. Čína má podle prognostiků reálnou šanci předhonit i Spojené státy americké, kde žije přes pět milionů milionářů. Některé odhady hovoří až o ztrojnásobení jmění většiny bohatých podnikatelů v Číně v horizontu pár let. Momentálně je největší poptávka po nemovitostech, informačních technologiích, ale i farmaceutickém a automobilovém průmyslu. Většina odborníků na čínský trh věří, že za nárůst žen miliardářek mohou hlavně sociální a ekonomické faktory. Silnější zázemí dává ženám odvahu, aby šly studovat a zakládaly vlastní společnosti. K úspěchu jim pak pomáhá příznivé ekonomické prostředí, které se v Číně neustále mění a permanentně vyvíjí, tvoří tak trh, kde se dá snáze prosadit, než v západních zemích. Dalším důležitým faktorem je odhodlání takových žen udělat čest své rodině. V Číně jsou ještě nyní ženy vnímány jako křehká stvoření, která se mají starat o domácnost, zatím co manžel pracuje. To ale tyto podnikatelky boří a dávají tak inspiraci i dalším čínským ženám. Tento trend stále pokračuje, žen, které se hlásí na vysoké školy přibývá, stejně jako žen, které pracují. Díky zapojení žen, do obchodu se ekonomika v Číně neuvěřitelně zrychlila.
Úspěchy čínských miliardářek ukazují, že i odvážné nápady mohou přinést velké bohatství. Většina žen ale takové štěstí nemá, proto se v Číně rozmohly kurzy, které učí jak má čínská žena zaujmout milionáře. Takové školy nyní slaví velký úspěch, nejde však o nic levného, zápisné stojí v přepočtu skoro 60 000 korun. I přes relativně vysokou cenu do kurzu investovaly již tisíce žen. O ženy, které kurzem projdou, je totiž ze strany nezadaných majetných mužů velký zájem. Kurz trvá třicet hodin, je velice intenzivní, učí ženy správné etiketě, jak správně bez jediné chyby naservírovat čaj, jak se správně nalíčit, jak se řádně oblékat a dokonce i jak správně mluvit a o čem mluvit. Studenty se neučí jen věci důležité na zvýšení atraktivity, ale také se učí řeči těla, pomocí mimiky, gestiky a dalších projevů se učí, jak poznat lháře. Tak se sníží možnost, že by žena naletěla podvodníkovi. Do kurzu na zvýšení atraktivity se hlásí hlavně studentky a ženy kolem dvaceti let. Je to nejspíše zapříčiněno tím, že v Číně je ideální věk pro svatbu ženy kolem dvacátého pátého roku života. Starší ženy už nejsou příliš žádoucí, protože je Číňané považují za nevhodné k mateřství. Tyto kurzy navštěvují i milionáři, kteří doufají, že zde najdou ideální partnerky na úrovni. Tento program má velký úspěch od svého startu vzniklo díky kurzu třicet manželství.
Bodyguardky v Číně
Se vzrůstajícím počtem milionářů a milionářek souvisí i touha po bezpečnosti. V Číně je dle nejnovějších průzkumů kolem 30% žen milionářek, hlavně mezi podnikatelkami. Ty se bojí o své jmění, v Číně se stále zvětšují rozdíly mezi chudými a bohatými, tento trend je patrný už od starověku a středověku, ale v moderní Číně se opět stal aktuálním. Právě kvůli tomuto třídnímu rozdílu vyhledávají čínské milionářky různé formy ochrany.Nyní je na vzestupu najímání ženské ochranky, ta je nejen mnohem nenápadnější, než mužští bodyguardi, ale také většinou zastává roli chůvy, sekretářky, nebo podobnou pozici. Ženy se nebojí pouze o svůj majetek, ale i o zdraví rodičů, dětí či manžela. Aby bodyguardky mohly zastávat tuto funkci, podstupují tvrdý a intenzivní výcvik. Ve výcvikovém kurzu si musí osvojit techniky bojového umění, sebeobrany, přežití v náročném terénu a jeho zmapování, nebo psychické a fyzické odolnosti. Méně náročné aspekty výcviku se týkají etikety, podobně jako u kurzu, jak se stát ideální manželkou. Budoucí bodyguardka by měla být inteligentní, ovládat různé jazyky a dodržovat správně etiketu. Výcvik je opravdu tvrdý, ženám se o hlavu rozbíjejí lahve, útočí se na ně se střelnou nebo bodnou zbraní. Instruktor je učí, jak špičkově řídit auto a jak chránit svého svěřence. Právě na skvělé řidičské schopnosti je kladen velký důraz, protože zhruba čtyřicet procent času je bodyguard na cestách. Také je nutné umět v případě problému okamžitě zavést svého klienta do bezpečí auta a ihned opustit nebezpečné prostory. O kurzy je velký zájem, práce bodyguardky je nadstandardně placená. Minimální plat bodyguardek je 9600 dolarů měsíčně, což je oproti průměrného platu 1500 dolarů ročně, který má většina Číňanů, hotové jmění.
Čínské ženy se začínají dostávat do popředí, díky ženám, jako je WuYajun, Chu Lam Yiu nebo ChanLaiWah, dostaly mladé dívky naději, že i ony mohou být neuvěřitelně bohaté. Ty, které nemají takové ambice, jako stát se vlastníky či předsedy nadnárodních společností pak zkouší štěstí jako ideální partnerky pro milionáře, nebo jako dobře placené bodyguardky z ocele.
