Přírodní krásy Číny

Existence horského hřebene má na svědomí jeden z největších ohybů Žluté řeky. Ta vede nejprve několik stovek kilometrů východně až jihovýchodně celou oblastí Golog až se na hranici Kan-su a S´čchuanu otáčí téměř o 180 stupnů. Potom teče 200-300 km nekolika prefekturami provincie Qinghaisměrem na severozápad. V okolí vrcholu a také samotný vrchol jsou součástí národní přírodní rezervace Sanjiangyuan (Zdorj Tří řek). Dnes víme, že hora má 6282 m a je v pořadí 23. mezi vrcholy v Číně. Nebylo tomu však vždy.

Horský masiv Amne Machin byl považován za posvátnou horu a poutní místo. Ještě před čínskou anexí Tibetu, navštěvovalo až deset tisíc Tibeťanů z oblasti Golog horu v rámci přibližně 193 kilometrové poutě. Prvním Evropanem, jenž popsal horu, byl britský brigádní generál George Pereira během své expedice z Pekingu do Lhasy. Ta je považována za jednu z nejvýznamějších v 20. století. Pereira, jenž horu viděl ze vzdálenosti téměř 70 kilometrů, se domníval, že její výška musí být minimálně 25 000 stop (7 620 m), neboť jednoznačně převyšuje ostatní hory kolem ní. Později horu přeletělo několik amerických pilotů, jenž výšku odhadli na 30 000 stop (9144 m). V roce 1930 na základě zkoumání amerického průzkumníka a botanika Josepha Rocka uvadí National Geographic výšku 28 000 stop (8534 m).

Po dlouhou dobu byl Amne Machin považován za nejvyšší vrchol Země. V roce 1949 vrcholu měla dosáhnout čínská expedice, ale v roce 1980 bylo dokázáno, že bohužel dosáhla jiného vrcholu. Až v roce 1981 se americká expedice (jenž byla zároveň první zahraniční expedicí povolenou čísnkou vládou) vedená Galenem Rowell, Haroldem Knutsem a Kim Schmitzem, úspěšně dosáhla vrcholu v nadmořské výšce 20 610 stop. (6282 m) Tím sice hora ztratila svou jedinečnost jako nejvyšší, ale stále si zachovala punc krásy, divoké krajiny a nábožensky významného místa.



Jít na článek: Čínské přírodní památky – když pohled zkamení a srdce zjihne