S čínským uměním jsem se poprvé setkala, když jsme v tiskárně Polygrafia připravovali zdařilou publikaci s jednoduchým názvem „Čínské akvarely“. Nejdříve jsem jen konstatovala „docela hezké“. Po prohlédnutí nějakých patnácti, dvaceti obrázků jsem usoudila, že jsou všechny podobné. Jenže jak mi pak procházely rukama další a další listy, začal se můj pohled měnit. Přicházela jsem jim na chuť. Začala jsem vnímat jejich subtilní, něžnou krásu, sladění barev a tvarů, jejich propracovanost, promyšlenost…
Najednou jsem dokázala připustit, že člověka může oslovit i jiný druh malby než jen například svobodymilovný impresionismus. Zjistila jsem, že ukázněnost, symetričnost a vyváženost kupodivu nemusí svazovat. Že kouzlo orientálního umění spočívá nikoli ve velké volnosti, ale spíše v dobrovolném respektování a cíleném využívání „zákonitostí krásna“.
Umění? Řemeslo? Obojí, a ještě něco víc
To zvláštní spojení poetičnosti a dynamiky prostupuje vším, co se k čínskému umění či řemeslům řadí. Okouzlí vás ty zmíněné akvarely, ale také kaligrafie, řezby do kamenů, šperky, exkluzivní brokáty, výšivky, zdobený nábytek, truhličky vykládané perletí, na míru šité šaty klasických čínských střihů, malované hedvábné šátky a šálky, kosmetika s přídavky hedvábí a další a další věci pro potěchu i denní užití.
Vyberte si kvalitu!
Je přímo skvělé, že v poslední době se nově probudil zájem o věci, které jsou autenticky orientální – korejské, japonské, mongolské, ale hlavně ČÍNSKÉ! Módní a oblíbené je všechno, co se dá poněkud nadsazeně nazvat „staro-nové čínské etno“. Můžeme to chápat jako příklon k původnosti, jako touhu po kráse, nevšednosti a… kvalitě. Ano, kvalitě. Protože řeč je nikoli o laciných a nekvalitních průmyslových výliscích, nýbrž o překrásných, cenných a kvalitních rukodělných výrobcích od skutečných mistrů řemesla. Je to naprosto stejné jako v každém jiném oboru: Můžete mít kvalitu, nebo podřadný brak. Záleží na vás, co si vyberete. Platí to v Česku, platí to v Číně, platí to i mezi výrobky, které se z Číny vyvážejí.
Hledejte jīng xì: ušlechtilost
A jak je to s tím současným zájmem o ty pravé, kvalitní čínské výrobky? V kurzu jsou věci, které člověka osloví, které mají duši, které se kousek od kousku liší. Kdo je samostatný a nebojí se mít vlastní vkus a názor, toho asi netěší bezduché „módní“ záležitosti přežvýkané uniformním západním stylem. Chce něco opravdového. Něco, co plně odpovídá významu čínského znaku jīng xì, tedy módní, ale i citlivý, dokonalý, jemný, a také krásný, něžný, ušlechtilý, žádoucí…
Řadu přesně takových uměleckých děl najdeme samozřejmě ve výtvarném umění; dnes je in zkrášlit si interiér (ale i zahradu či zimní zahradu) nějakou cizokrajnou drobnůstkou, třeba soškou – lhostejno, zda z exotického dřeva, z nefritu nebo z jiného materiálu.
Stále milé a stále neokoukané jsou půvabné obrázky na rýžovém papíře a malby na hedvábí. Pak je tu oblečení – nosí se čínsky střižené dívčí a dámské šaty, oblíbené jsou doplňky typu ručně malovaných hedvábných šátků či šál, opomenuty nezůstaly pantoflíčky a sandálky, ať už přizpůsobené západnímu stylu obouvání, nebo klasické „palečkové“. Zmínili jsme také šperky – podívejte se třeba, jaká poptávka je po čínských špercích například na internetu. S oblibou drobností ve stylu „etno“ se na Západě obnovil také zájem o výšivky. A jak už leckdo tuší, čínská výšivka, to zdaleka není jen pěkná dekorace. Umění výšivky je úzce spojeno s uměním malby, proto i v ní se objevují symboly a znaky.Jiné výšivky se používají na pánské oděvy, jiné na dámské, podle tradice a významu. A opět, každá pravá čínská výšivka je nanejvýš precizně, téměř dokonale vypracovaná.
Znalosti, technika, zpracování: Vše je perfektní
Čím je dána vysoká úroveň těch nejpřitažlivějších výrobků z dílen čínských uměleckých řemeslníků? Proklamovanou kvalitu tady zajišťuje důkladná znalost materiálu, pracovních postupů i historie řemesla. Vezměme si jako příklad výrobu předmětů ze dřeva. Na počátku celého procesu je pečlivý výběr dřeva. Ne každé dřevo se svými vlastnostmi hodí pro ten který druh nábytku, a ne každý kousek toho určitého dřeva je vhodný pro konkrétní vyráběný kousek. Správný umělecký řemeslník to ví, a ví také proč.
Dále také rozhoduje, jak je dřevo pro výrobu připravené. Musí už totiž být natolik vyzrálé, aby v budoucnu zůstalo stálé, aby nereagovalo na změny teploty a vlhkosti, tím by se u hotového výrobku pochopitelně poškozoval lak i tvar. Něco takového ovšem dobrý čínský řemeslník rozhodně nepřipustí! Kdyby se to stalo, okamžitě bude ta tam všechna jeho dosavadní reputace, a bez ní už ve světě uměleckého řemesla prostě nemá šanci. Když takový zkušený řemeslník vybere vhodné a správně vyschlé dřevo, zaměří se na precizní konstrukci. Jednotlivé dřevěné díly musí být naprosto přesné, musí k sobě dokonale přiléhat. Nebudou se tu totiž používat žádné šrouby, hřebíky a podobné „nepatřičné“ kovové komponenty.
Pro dvířka se použijí perfektně sedící dřevěné čepy, kování navrchu má estetickou funkci. Když je toto všechno hotovo, musí ještě řemeslník zvolit pro výrobek ten nejvhodnější lak, který dřevo ochrání a zušlechtí. Vybírá se podle druhu dřeva, podle typu výrobku, předpokládané zátěže, zamýšlené barvy a požadovaného zakrytí či prokreslení struktury dřeva. Základními barvami jsou černá, červená a hnědá, někdy je oživuje ještě bílá nebo modrá. Vrcholem dobrého zpracování je laková metoda uruši. Předmět s touto povrchovou úpravou má nejen dokonalý vzhled, ale také je nesmírně trvanlivý, ani po létech denního používání nenajdete stopy opotřebení.
A jako bonus je tu vlastnost, která je zvláště v západním světě považována za velice žádoucí až podivuhodnou: Uruši zajišťuje dokonalou ochranu před bakteriemi! Proto mají tuto úpravu například kvalitní jídelní misky a hůlky.
Na vlastní oči je to vždycky nejlepší
Ale abychom nezůstali pořád jen u dřeva: Stejnou péči a preciznost věnují svým výtvorům i ostatní umělečtí řemeslníci, ať už pracují s porcelánem, s textiliemi, s barvami nebo s čímkoli jiným. Je nesmírně zajímavé dozvídat se, jak se co v kterém oboru umělecké činnosti dělá. Jisté je, že ve všech se klade důraz na lásku k řemeslu, a ne na "práci" jako takovou.
Ještě zajímavější ovšem je rozjet se potom přímo na místo, tedy do Číny, a na vlastní oči tuto tvorbu sledovat. Když si potom hotovou věc za přijatelný peníz koupíte a doma tu krásu vystavíte, budete s ní navždycky vnitřně spojeni. Možná se pak neubráníte, a budete ji všem známým nadšeně ukazovat a vyprávět a vysvětlovat, jak a co a kdy a proč…
Čínský design proniká také do módních záležitostí hollywoodských hvězd. Jedna krásná dáma, světově uznávaná designérka Vera Wang, nedávno otevřela svůj Svatební dům na Madison Avenue. A okamžitě tu byl obrovský zájem o její svatební modely. Jak to vyjádřil jeden znalec, „svatební šaty této návrhářky byly totiž od počátku nekonvenčně elegantní, komfortní a luxusní. Na první pohled z nich vyzařovala kvalita materiálu i zpracování, v němž navázala na nejlepší tradice.“ Vera Wang se svým čínským rodičům sice narodila v Americe a pak studovala kromě jiného i v Paříži, ale původem a estetickým směrem je stále Číňanka. V jejích návrzích se tak příjemně snoubí americká velkorysost, francouzský šarm a exotický čínský vliv, ta specifická jemnost, ženskost, elegance, tajemnost.