Škatule zajímavostí: originální sbírka všeho, co má přívlastek „čínské“...

Mao Ce-tung (Mao Zedong), jehož Komunistická strana Číny (KS) slibovala vybudovat beztřídní společnost, se pro Číňany stal hrdinou, na kterého historie nezapomene. Jak už to však v politice bývá, některými byl obdivován, jinými nenáviděn. A stejně jako každá válka, i ty čínské občanské, byly hodně kruté. Jak to začalo, co se odehrálo a jak vše vlastně dopadlo? Přečtěte si tento zajímavý materiál, díky kterému poznáte zase o něco více informací.

Mao Ce-tung (Mao Zedong), jehož Komunistická strana Číny (KS) slibovala vybudovat beztřídní společnost, se pro Číňany stal hrdinou, na kterého historie nezapomene. Jak už to však v politice bývá, některými byl obdivován, jinými nenáviděn. A stejně jako každá válka, i ty čínské občanské, byly hodně kruté. Jak to začalo, co se odehrálo a jak vše vlastně dopadlo? Přečtěte si tento zajímavý materiál, díky kterému poznáte zase o něco více informací.

Vnitropolitický vývoj Číny mezi světovými válkami (občanské války 1924–1927, 1928–1936, 1946–1949) byl nekonečným soupeřením dvou hlavních politických směrů – kuomintangu (čínská konzervativní politická strana), který hledal řešení politických problémů v nacionalismu nového typu a Komunistické strany Číny, která čerpala z pramenů komunismu dle vzoru Sovětského svazu.

Tehdy političtí vůdci Komunistické strany Číny stáli před problémem, jak přizpůsobit modernímu státu tradiční konfuciánské hodnoty silně zakořeněné v lidech (náboženská úcta, lidskost, blaho jedince i celého lidstva, mravní chování, úcta k životu...). Toto učení bylo uznáno jako státní už ve 2. století před Kristem za císaře Chan-Wu-tiho a je uznáváno dodnes. (Ke konfucianismu se hlásí miliony lidí nejen v Číně).

I když se zdálo nemožné humánní směr konfucianismu (zakladatel Konfucius, nazývaný Mudrc všech věků či První učitel r. 551 - 479 př. Kr.), který dva a půl tisíce let ovlivňoval myšlení lidí a utvářel společenský systém, skloubit s komunistckým učením (Komunistická strana Číny byla založena v roce 1921 do jejího čela byl později dosazen Mao Ce-tung), přesto byly okolnostmi tyto dvě protichůdné strany donuceny se spojit.

1924–1927

Poprvé se sjednotily v občanské válce (1924–1927), kdy se společně postavily proti jednotlivým velitelům vojska, kteří rozdrobili zemi na několik částí. Jejich cílem bylo opět zemi sjednotit. Rozkol mezi Kuomintangem a KS Číny začal, když Čankajšek (velitel NRA - strana jež bojovala proti komunistům), zbavil v r. 1926 komunisty v Kantonu funkcí ve vládě i v armádě. V roce 1927 provedl Čankajšek krvavý převrat, sestavil novou vládu, do jejíhož čela dosadil sám sebe. V roce 1928 zahájil Čankajšek druhé tažení proti komunistům, které skončilo týž rok dobytím Pekingu (na severu). Komunisté se stáhli na jih země, využili rozpolcení lidu, aby se postavili na odpor Čankajškovi. Něměli však šanci proti půl milionové armádě čankajškovců s letectvem a jejich moderním zbraním.

1928 –1936

Světová krize v letech 1929 – 1933 oslabila i Čínu, která se stala v r.1931 obětí japonského vpádu do země. Jako záminku Japonci uvedli incident na jihu Mandžuska, kdy měl být ohrožen průjezd vlaků. Japonci zakrátko obsadili tři mandžuské provincie, ve kterých si vytvořili nezávislý stát Mandžusko i s císařem.

Na jihu Číny si v roce 1931 komunisté (za pomoci Sovětského svazu) utvořili tak zvané sovětské oblasti, kde na prvním všečínském sjezdu sovětů vyhlásili Čínskou republiku sovětů v čele s Mao Ce-tungem.

Čankajšek podnikl proti komunistům několik bezúspěšných tažení. V roce 1934 Rudá armáda zahájila Velký pochod na sever země a Čankajška zajala. Když Japonci r. 1937 znovu zaútočili na Čínu, země se sjednotila, Komunistická strana uzavřela s Čankajškem příměří (1937 – 1945) a společně se postavili proti Japoncům, kteří kapitulovali 2. září 1945.

1946 - 1949

V roce 1946 Mao Ce-tung vyhlásil všeobecnou mobilizaci a spustil třetí občanskou válku. Vlivem propagandy stál venkov za Maem a Čankajškův režim, který byl zdiskreditován a ekonomicky vyčerpán, prohrál poslední rozhodující (dvouměsíční) bitvu na řece Chuaj-che. Vyhlášením Čínské lidové republiky (1.10.1949) byly v Číně ukončeny boje a Čangajšek se svými vojsky stáhl na ostrov Taiwan, který prohlásil za Čínskou republiku (nebo-li Vládu jediné Číny).Války mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny si vyžádaly obrovské oběti na životech, hospodářství bylo v troskách.

V té době se u nás (v bývalé Československé socialistické republice) pořádaly na školách peněžité sbírky ve prospěch Čínské lidové republiky. Leckterý tehdejší školák (dnes senior) má tak na úspěších této země i svůj malý, dětský podíl.