Amulety Feng Shui

Takzvané Čínské mince štěstí, nebo I-Chingové mince, jsou téměř nedílnou součástí tradice Feng shui. Jsou symbolem bohatství a štěstí, často na nich sedí Buddha, Třínohá žába, Budai, nebo jiná mytická postava asijského folkloru. Jindy jsou zase zavěšené na takzvaných kouzlech, nebo zdobí Feng shui zrcadla.  

Mince se Číně nepoužívaly jen jako platidlo. V Číně jsou kovové mince známy již mnoho století a jejich význam je velmi podobný západní lidové tradici. Přináší štěstí a blahobyt. Mince měly ve svém středu čtvercovou dírku, která představuje energii Jin. Kulatý tvar mince pak symbolizuje energii Jang.

Mince pro štěstí byly opatřovány různými znaky a písmeny, které měly vysvětlit použití a symboliku. Velice známým je devět mincí zavěšených na šňůrce. To je kouzlo pro nepřetržité štěstí. Devět je násobkem tří a násobky tří jsou pro Číňany nejšťastnějšími čísly. Mince se nosily i jako ochranné amulety a vzory.

Mince má čtvercový otvor také pro praktické rituální účely. Skrze otvor se provléká buď šňůrka, tyčka nebo kovové pruty. Pokud měly mince na své rubové straně zapsána slova, navazovaly se k sobě a tvořily verše, které poté měly člověku přinést štěstí.

Takto svázané mince se poté věšely na šňůrku, rudou, neboť ta symbolizuje v Číně štěstí. Poté se takto vyrobené kouzlo nosilo zavěšené na krku, nebo se věšelo na krk soše Cheng Huanga, boha štěstí.

Rozšířeným zvykem malých dětí bylo nosit na krku náhrdelník z mincí o počtu mincí náležícím jejich věku. Rodiče dávali na tento náhrdelník o narozeninách dítěte další minci, aby svého potomka uchránily před nebezpečím.

Mince se doteď věší v čínských obchodech do vstupních dveří, aby lákaly bohatství. O svatební noci dávají rodiče nevěsty mince do postele, aby zajistili potomka.

Pro ochranu před nebezpečím se mince tavily do tvaru malého meče. Ten se využíval k exorcismům. Odháněl zlé duchy a zlo obecně.

Na nový rok dostávaly děti v červené obálce mince. Ty měly přinést štěstí v nadcházejícím roce. Na nový rok máme podobný zvyk pro přilákání štěstí. Buď se jí čočková polévka, která symbolizuje peníze, nebo se o Vánocích schovávají do peněženky šupiny z kapra.

Čínská mytologie je protkaná Čínskými mincemi štěstí. Od Třínohé žáby, která je společnicí jednoho z nesmrtelných až k Buddhovi.

Liu-hai byl jedním z nesmrtelných. Toulal se světem a hledal třínohou žábu, která by mu přinesla štěstí. Nakonec ji našel a odletěl s ní do nebes. Chan Chu byla žábou bohatství a štěstí, často zobrazována s Lui-haiem jak drží mezi rukama svazek mincí na provázku. Později byla zobrazována, jak sedí na hromadě zlatých mincí.

Velice známým symbolem spojeným s mincemi je vždy usměvavý Budai, který je často mylně považován za vyobrazení prvního Buddhy Gautamy.

Budai byl skutečně žijícím mnichem, žil za dynastie Liang, někdy v devátém století po Kristu. Jmenoval se Ojeci (Toto slibuji). Byl milující bytostí, která se všem snažila pomoci z utrpení, ve svém pověstném pytli nosil vše pro potřebné, dokonce i mince. Svůj majetek nezištně rozdával chudým. Qjeci byl za to pasován do božského pantheonu v Japonsku, kde byl znám jako Hotei.  Nyní je často zobrazován, jak usměvavě sedí na hromadě zlatých mincí.

S čínskými mincemi pro štěstí je spojena i jiná mytologická postava Číny, Dračí želva. Ta je spojena i se světoznámou věšteckou technikou I-Ching a první mytickým králem Fuxim. Želvy mají v Číně výsostné postavení. Želva je jedním ze zvířat, které střeží kout země. Stala se symbolem dlouhověkosti a moudrosti, ale také bohatství.

Podle jedné legendy vynalezl I-Ching Fuxi. Fuxi byl božskou postavou, žijící mezi 4000-2900 před Kristem. Jednalo se o prvního ze Tří králů. Byl považován za národního hrdinu a vynálezce písma, kalendáře, rybaření a lovu. Také se stal dle legend zakladatelem Tai Chi a vynalezl první systém věštění.

Dle legendy žil Fuxi se svou sestrou Nüwou a otcem na samotě. Jednoho dne pracoval otec na poli, když uslyšel hřmot hromu. Popadl své děti a zavřel je v domě. Popadl vidle a zavěsil do prostoru kovovou klec. Když bylo vše připraveno, vyčkával, až přijde hrozivý bůh hromu Lei Gong. Drak Lei Gong dorazil do domu a ten se začal třást. Fuxiho otec neváhal a bodl Lei Gonga, ten se začal zmítat, až skončil uvězněn v kovové kleci. Druhého dne se rozhodl otec Lei Gonga zabít a naložit jeho maso. Neměl ale koření a tak se rozhodl vydat na trh nějaké obstarat.

Dětem nakázal, aby se od klece držely dál a za žádných okolností nedaly Hromovému božstvu žádné jídlo ani vodu. Jak otec odešel, drak začal naříkat. Prosil děti o smilování. O něco k snědku, protože měl ukrutný hlad. Děti mu ale řekly, že ne. Poté začal žadonit o vodu, měl strašnou žízeň. Děti si pamatovaly slova otce a tak opět odmítly tužbu drakovi splnit.  Takto to trvalo celé hodiny a otec nikde.

Děti se po několika hodinách nad drakem slitovaly a daly mu jednu kapku vody. Jak se kapka dotkla Lei Gongových rtů vrátila se mu veškerá moc. Roztříštil své kovové vězení a vyletěl ven. Děti se vyděšené k sobě tiskly v rohu místnosti a čekaly na pomstu, ale ta nepřišla. Lei Gong se k nim jen naklonil a neustále děkoval. Pak jim dal jeden ze svých zubů. A řekl, ať jej na zahradě zasadí. Udělaly to a zub začal ihned růst. Bůh hromu vyletěl do oblak a začalo nepřetržitě pršet. Když dorazil domu otec, děti mu vypověděly, co se stalo. Ihned začal stavět loď.

Po potopě byl Fuxi se sestrou Nüwou jediným přeživším. Povedlo se jim uprchnout na horu Kunlun, kde se modlili k Vládci nebes. Ten jim požehnal a Nüwa s Fuxim měli potomky, zakladatele lidského rodu. Aby se znovuzalidnění uspíšilo, začali Fuxi s Nüwou tvořit figurky z hlíny, které pak oživovaly.

Zde je zajímavé spojení se židovskou i sumerskou mytologií. Nejen, že se zde objevuje legenda o potopě, jako tomu je v blízkovýchodních mýtech, ale také je zde tvorba člověka z hlíny. Jak v sumerské tak i židovské mytologii byl první člověk vytvořen z hlíny života a poté oživen božskou mocí. V židovské mytologii je znám i Pražský golem, bytost stvořená z hlíny a oživena božským slovem.

Fuxi je i zakladatelem I-Chingu. I-Ching, známý též jako Kniha proměn se řadí mezi věštecké metody předpovídající budoucnost. Byl založen na idejích Taoismu o vzájemném působení Jinové a Jangové polarity.

Kniha se skládá z 64 hexagramů, modelových situací, které člověku mají ukázat pravděpodobný osud. Těchto 64 hexagramů je tvořeno pomocí složitého rituálu dělení hromádek stébel. Podle učení bylo vše odvozeno z osmi trigramů, neboli Bagua, které symbolizují univerzální cyklus. Jin byl přerušenou čarou a Jang celistvou. Na trigramy přišel Fuxi, když meditoval u ohně a pohlédl na želví krunýř.

I-Ching, jak mnozí historici věří, se vyvinul z prehistorického systému takzvaného Želvího orákula. Orákulum kostí, Jiagů bylo známo v Číně od prehistorie a velice často se k věštění užívaly želví krunýře, ze kterých poté vzešly trigramy.

I-Ching je knihou pro věštění. Pro účely tvorby trigramů se házelo třemi mincemi a dle pádu na popsanou (Jinovou), nebo nepopsanou (Jangovou) stranu se tvořily diagramy. Z kombinace 64 diagramů se poté věštil osud.

Kniha proměn ale není považována pouze za věštecký spis, ale také za spis filosofický a kosmologický. Na jích základech se formovala etika a kosmologie taoismu. Právě díky spojení s I-Chingem se staly Čínské mince tak hodnotným symbolem.

Využiti ve Feng shui

Na rozdíl od Feng shui sošek se mince většinou neumisťují na žádné specifické místo. Mince, které se užívají, jsou tvořeny po vzoru mincí z konce 16. století, kdy vládla dynastie Ming a císař Wan-li. Tato doba je považována za jedno z nejšťastnějších období Číny, též je obdobím velké prosperity.

Jako tomu bývá i u jiných Feng shui symbolů, i zde je často kombinace několika symbolů naráz. Často zde najdeme zvonečky, čínský zvířetník, malé zrcadlo s trigramem, koi kapry, nebo jiné mytologické bytosti.

Většinou se zavěšují na dvojitou červenou hedvábnou stužku a zauzlují uzlem štěstí.  Na stužku se zavěšují v počtu tří, pěti, sedmi, nebo devíti kusů.

Tato kouzla se poté věší nad hlavní vchody, kde odvrací neštěstí a přinášejí blahobyt a radost do domova. Pokud je třeba zvýšit příjem, může se dle tradice větší mince vložit do skleněné misky a vnitřek vystlat rudým nebo modrým sametem. Velká mince na červené stužce se dá zavěsit nad vchodem, bude jako štít proti negativním vlivům a vítat bude naopak energie pozitivní.

Pro zvýšení příjmu v obchodě se doporučuje zavěsit osm mincí na rudou šňůrku a pověsit nad pokladnu. Pro ochranu domova před zlem je vhodné pověsit svisle, či vodorovně nad domovní dveře pětici mincí na hedvábné červené niti.

Pro štěstí v podnikání nebo úspěch ve studiích je dobré vystavit si do misky na psací stůl trojici čínských mincí.

Někteří Feng shui odborníci doporučují vložit tři mince do rudé obálky a položit pod prosperující rostlinu. Tak jako bude růst rostlina, budou růst i finance majitele.  Pro stabilitu je možné položit čtyři mince v rudých čtvercových obálkách ke každé noze postele. Jako symbol stálého přísunu peněz se užívá i tří čínských mincí vložených do pokladničky, trezoru, nebo pokladny.

 Je možné mince ale nosit i u sebe, a to zavěšené na krku, nebo volně v peněžence.{jcomments on}