Amulety Feng Shui

Dračí želva je starodávným čínským symbolem stability a štěstí. Ve svém zobrazení kombinuje dvě ze čtyř zvířat, která symbolizují nebeskou klenbu. Avšak je opředena mnohem hlubší symbolikou.

V čínské mytologii je želva velice rozšířeným symbolem. Její krunýř symbolizuje nebesa a jeho spodek pak zemi. Želva byla tedy spojena jak se zemí tak i nebem. Nebesa totiž byla pro Číňany vypouklá právě jako krunýř želvy a země zase byla plochá jako jeho spodní strana. Čtverce, které tvoří spodek krunýře, representovaly jezera, řečiště a hory.

Želva v Asii vystupuje v celé řadě mýtů o stvoření světa. V hinduismu se stala želva také symbolem pro svět. Druhá inkarnace boha Višnu přišla v podobě želvy. Na svých zádech pak nesl plavidlo, ve kterém bohové a démoni tvořili prvky pro znovustvoření světa. Po tisíci let od znovu stvoření Země, zůstává želva na místě. Na zádech té želvy stojí sloni, kteří podpírají svět svými těly.

Podobný mýtus je i v Číně. Když Nuwa, stvořitelka člověka, opravovala nebesa, usekla obří želvě Ao všechny nohy a těmi je zajistila.

V jiném podobném příběhu vyšle Pán nebes boha větru a moří Yu Qianga, aby udržel ostrovy Nesmrtelných na místě. Yu Qiang si vezme na pomoc patnáct obřích želv a ty pětici ostrovů nesou na svých bedrech 60 000 let. Bohužel, ale pak šest želv chytí obr a díky tomu se dva z ostrovů propadnou do moře.

Tento motiv si vypůjčil například známý moderní britský autor Terry Prattchett, pro svou Zeměplochu, která je také na gigantické želvě.

Želvy jsou známé i pro svou dlouhověkost, želvy se běžně dožívají více než sta let, proto jsou i symbolem pro dlouhý život a nesmrtelnost. Jejich spojení nebes a země je zase předurčovalo k různým věšteckým účelům. Jsou známy případy, kdy se k věštění používal želví krunýř. V tom se zahřály kosti a poté se studovaly praskliny, které se objevily. Další metodou bylo přímo věštění ze vzorů na krunýři.

Toto spojení mezi nebem a zemí nejspíše stálo u zrodu víry, že dočasným místem pro duši, při cestě k dosažení nirvány, je želva.

Číňané také věří, že pokud se želva dožije tisíce let, naučí se mluvit lidským jazykem a pak předpovídá budoucnost. Želva jako symbol dlouhověkosti vystupuje i v japonských mýtech. Například v pohádce o Urashimamovi. Urashima Taro byl rybář. Jednoho dne chytil do sítě velkou želvu. Slitoval se nad ní, vyprostil ji ze sítě a pustil zpět do moře.

Nebyla to ale obyčejná želva, ve skutečnosti šlo o dceru boha moří Ryujina. Promluvila na Urashima a pozvala jej do paláce mořského boha a Urashima souhlasil. V paláci se želva změnila v krásnou ženu. Urashima se do ní zamiloval a vzali se. Po létech v podmořském paláci z lastur Urashimu zachvátil stesk po domově.

Rozhodl se vydat zpět na břeh za svou rodinou. Jeho božská manželka mu dala skřínku, kterou má mít neustále u sebe, ale nikdy jí nesmí otevřít. Urashima na břehu zjistil šokující věc. Vše bylo jiné, jeho rodiče již byli mrtví a nic nepoznával. Od usedlíků se dozvěděl, že Urashima záhadně zmizel na moři před více než 400 lety. Vyděšen otevřel skřínku a proměnil se v prach.

V podobné čínské legendě se praví o rodině uvězněné v jeskyni. Nejsou schopni z jeskyně uniknout a své snahy vzdají. V jeskyni přežijí stovky let a to jen díky tomu, že začnou pozorovat a napodobovat želvy, které tam jsou uvězněné spolu s nimi. 

Další čínský mýtus o Pánu v černém, vypráví o válečníkovi, který vládl dvanácti legiím nesmrtelných na svém tažení proti démonským králům. Na své straně měl krom jiných i želvu a hada utvořené ze vzduchu. Když válku proti démonům vyhrál, vrátil se do Nebes a stal se Pánem nejvyšších nebes.

Pohádka o Urashimovi a uvězněné rodině poukazuje na želvu jako symbol dlouhověkosti, nebo přímo nesmrtelnosti. Urashima v paláci žije neuvěřitelných 400 let, až když odejde ze světa želv, umírá a stává se z něj prach, kterým už měl původně dávno být.

Želva patří i mezi čtyři božská zvířata. Na východě je Azurový drak (Meng Zhang), na jihu Pták (Ling Guang), na západě Bílý tygr (Jian Bing) a na severu Černá želva (Xi Ming), která je někdy nazývána Černý válečník.

Černý válečník je dalším vyobrazením Dračí želvy. V této podobě symbolizuje neproniknutelnost, štěstí, sílu a obranu. Její krunýř je jako neproniknutelná skála. Kolem sebe má obtočeného hada, což je Jangový symbol a vytváří harmonii Jin a Jang.

Každé zvíře representuje jednu roční dobu. Tato symbolika je velice stará, někteří odborníci udávají až 6000 let.

Želva náleží elementu vody. Reprezentuje zimu. Sever, se kterým je spojována, je spojen se smrtí a zrozením. Tento aspekt lze spatřit v příběhu o Urashimovi. Se smrtí je nejspíše spojována, protože přes zimu zpomalí všechny životní funkce a hibernuje, což v očích starověkých Číňanů vypadalo jako smrt. Po zimě opět želva začala normálně žít a „znovuzrodila se“. Želva je též asociována s Jinovým principem

Želvy jsou uctívány ve chrámech a želvy z mouky jsou užívány jako oběť při festivalech, nebo velkých rodinných událostech.

Je zajímavé, že i I-Ching je spojen s želvou. I-Ching, nebo také kniha proměn je metoda předpovídání budoucnosti, která pochází již ze starověké Číny. Je založena na Taoismu a čínských universálních principech.

Kniha se zabývá intepretací Bagua, což je osm takzvaných trigramů ty pak vytváří 64 kombinací. Právě s trigramy se pojí želva. Podle mýtů legendární císař Fuxi uviděl první trigram na zádech želvy. I-Ching, jak mnozí historici věří, se vyvinul z prehistorického systému takzvaného Želvího orákula.

Želva v Číně ale není jen znamením pozitivním. Pokud je někdo nazván želvou, je to nadávka. Stejně jako oslovení červe. Naproti tomu je nejvyšším vyjádřením pocty někoho nazvat drakem.

Z mnoha asijských zemích se považuje za smůlu zabít želvu. I v Buddhismu se želva vyskytuje jako zvíře milované a je jedním z tvorů, který je při takzvaném obřadu Hojo vypouštěn. Želvy jsou též v buddhistických chrámech chovány ve vodních nádržích. Krmení želvy přináší dle Buddhistické tradice štěstí. Želva je též dle buddhistů spirituálně nabitým zvířetem.

Dračí želva ve Feng Shui

Dračí želva má ve Feng shui několik podob a každá znamená něco trochu jiného. Dračí želva sedící na mincích a zlatých ingotech je symbolem štěstí, dlouhověkosti, ochrany a harmonie.

Někdy má Dračí želva na zádech malou želvu. Malá želva představuje vznikající příležitosti, ať už pracovní, nebo jiné. Drak zde znamená štěstí, želva dlouhověkost a potomkem může značit jak nové příležitosti, tak i plodnost. Proto je Dračí želva vhodná i pro zajištění rodiny.  Potomek harmonicky stojí vyrovnaně na krunýři svého rodiče. Symbolem rodičovství je i Dračí želva s dvěma potomky na sobě. Zde je i patrná symbolika generační. Taková želva zjišťuje zdraví a odvahu celému rodu.

Někdy se užívá i symbolu Dračí želvy s Buddhou na zádech. Tento symbol je symbol štěstí a bohatství.

Nejlepší kam Dračí želvu umístit je na Sever, nebo do východní části domu. Dračí želva pak přináší do domu štěstí, hojnost a bezpečí. Dračí želva též chrání domov před negativní energií. Experti radí, aby se neumísťovala na sever, nebo východ, pokud je to přímo proti pracovně.

Místo toho je dobré umístit želvu na pracovní stůl vedle sebe, nebo za sebe. Želva pak svého majitele chrání, přináší mu prosperitu a zlepšuje vztahy s okolím.

Pokud chce majitel želvy přinést do domu úspěch, je vhodné dát želvu na stůl před hlavní dveře a navečer ji vždy otočit směrem do vnitřku domu.

Feng shui znalci též doporučují umístit různobarevné stužky do tlamy Dračí želvy. Zlatá stuha zlepšuje tok peněz a finanční otázky. Rudá stuha zlepšuje vztahy a pomáhá v lásce a modrá stuha je pro léčení zdravotních problémů.

Dračí želva se nesmí umísťovat stejně jako Třínohá žába štěstí, do kuchyní a koupelen. Také se nedoporučuje do ložnic. Místo pozitivního působení by došlo k negativním reakcím.{jcomments on}