Štěstí je jednou z nejchtěnějších věcí, které v životě můžeme mít. V Číně tomu není jinak a rozvinula celou řadu symbolů, které mají štěstí přinést.
Dokonce existuje i symbol Dvojí štěstí – označuje se znakem Xi, podobným jako je Fu.
Symboly štěstí se tradičně v Číně píše jako Fu, což znamená buď bohastství, nebo štěstí. Neboť se charakter Fu čte stejně jako netopýr, je štěstí tradičně spojeno s tímto tvorem. Tento znak je hojně užíván na Nový rok, kdy je před dveře domácností postaven vzhůru nohama. Většinou se tyto znaky kreslí na čtvercový papír, nebo vyšívají. Tato tradice je velice stará a sahá až do dynastie Song, která probíhala 960-1279 po Kristu. Na to, proč se začala tato tradice praktikovat, je mnoho názorů. Jedním je, že znak pro vzhůru nohama a přijít vypadá v čínštině skoro stejně, proto pokud se znak Fu položil vzhůru nohama, symbolicky to vyjadřovalo: Přijď, štěstí.
Jiné vysvětlení poskytuje příběh rodiny z 9 století. Vypráví o princi z dynastie Chin. Byl Čínský nový rok a princovi sluhové si tropili žerty. Dávali Fu znaky na všechna královská obydlí. Jeden sluha byl nedbalý a zbrklý a umístit znak Fu obráceně. Princ když dílo viděl, byl rozhněván na své sluhy. Ten nejbystřejší jej však uklidnil, když řekl, že to musí být znamení přicházející prosperity.
Nejrozšířenějším zástupným symbolem štěstí se stal netopýr. Který má téměř identický znak. V Evropském folkloru je netopýr odjakživa symbolem negativním. Měli jej jako přisluhovače čarodějnice, figuroval v příbězích o magii a jakožto noční tvor byl ďáblovým stvořením po boku s kočkou, ropuchou, nebo hadem. Tak tomu však není v Číně. V Číně je netopýr jedním z nejvyšších symbolů štěstí a radosti. Často je vyobrazena pětice netopýrů, která representuje pět požehnání. Dlouhý život, bohaství, zdraví, lásku a přirozenou smrt. Tento motiv je rozšířený hlavně na Nový rok, kdy děti dostávají tento symbol zlatě vyvedený na rudé obálce.
V Číně jsou netopýři nazýváni různými tituly, ale nejrozšířenější je nebeská krysa, nebo létající krysa. Netopýr se stal i symbolem dlouhověkosti, neboť ve starověku sloužil jako lékařská přísada. Krev netopýra, nebo jeho křídla byla součástí mnoha léků. Sředověké zdroje zase popisují bílé netopýry, kteří jsou dle legend tisíce let staří. Pokud je člověk chytí, usuší a sní, dožije se požehnaného věku. Rudí netopýři zase přinášeli velké štěstí. Netopýři se stali symbolem štěstí a dlouhověkosti také protože zbavovali lidi hmyzu, který přenášel nemoci.
Umělci často vyobrazovali Fulushou, tři bohy štěstí v podobě netopýrů. Často se pětice netopýrů zobrazovala ve společnosti mága, který drží nádobu, ze které vylétají netopýři. Jindy jsou zobrazeny děti, jak dávají do vázy netopýry. Nebo válečník snášející svým mečem netopýry na zem, toto symbolicky vyjadřuji, že lidem přináší z nebes štěstí.
Netopýr vystupuje v pohádce o tom, jak přišli na narozeniny fénixe ptáci, ale netopýři nikoliv. Netopýři nemohli navštívit oslavu, protože se konala na zemi a tam se dostat nemohli. Netopýři se nemohli dostavit ani poté, co jednorožec konal oslavu. Tato pohádka ilustruje, jak byli netopýři oddělení ve vnímání starověkých Číňanů, jako něco zcela odlišného od zbylých zvířat.Častým motivem na Čínském oblečení je sto letících netopýrů.
Podobným znakem jako je Fu je Xi. Dvojí štěstí. Xi se stejně jako Fu umísťuje vystřižené z rudého papíru a mělo by být na očích páru, který se bere. Tato tradice má původ v dynastii Tang. Zde žil student, který byl zrovna na cestě do hlavního města, aby udělal životně důležitou zkoušku. Naneštěstí při cestě onemocněl. Churav došel do horské vesničky, kde se jej ujmul doktor se svou dcerou. Díky obětavosti a dobré lékařské péči se mladík rychle uzdravil. Při svém zotavování se zamiloval do lékařovy dcery a láska byla opětovaná. Jenže mladík musel jít. Dívka mu tedy napsala zvláštní verš, který měl student rozluštit, aby na ní nezapoměl.
Při zoušce mladík vyhrál první místo a sám císař si jej oblíbil a pozval si jej na pohovor. Císař mu řekl verše a poručil, aby je mladík doplnil, ten si uvědomil, že perfektně pasují k veršům, co mu napsala jeho láska a promptně odpověděl. Císař byl tak uchvácen dokonalostí mladíkovy odpovědi, že jej jmenoval ministrem na svém dvoře a dovolil mu navštívit rodnou ves předtím, než nastoupí do úřadu. Mladík utíkal za svou milou a ihned se pořádala svatba. Na důkaz díků mladý pár vystříhl dvojitě znak pro radost a pověsil na zeď.
Velice rozšířeným symbolem štěstí je i Lotos. Lotos má v čínské symbolice důležitou úlohu, která je nejspíše zakořeněná v Buddhistické tradici. Loto,s ač je rostlinou rostoucí v nevábném bahně, září čistotou a krásou. S čistotou, krásou, láskou a štěstím je také spojen. Významy se liší dle vyobrazení, například lotosový květ s listem a pupenem znamená v symbolice Číny plné spojení. Straka sedící na kvetoucím lotosovém květu a sbírající semena značí „Nechť se raduješ, že jsi uspěl ve zkoušce“. Chlapec s kaprem vedle lotosu symbolicky říká „Nechť máš v tomto roce hojnost“.
V Buddhismu je lotos symbolem osvícení a sjednocení minulosti, přítomnosti a budoucnosti. S časem je spojen i v Číně, zde je jednou ze Čtyř květin. Čtyři květiny jsou občas zmíněné v Čínských mýtech. Kamélie, Pivoňky, Lotos a Chrysantémy. Kamélie jsou spojeny se zimou, Pivoňky s jarem, Lotos s létem a Chrysantéma s podzimem. Rostliny jsou občas nazývány Květiny čtyř období. Lotos je spojen i s jedním z osmi Nesmrtelných, proto je spojen i s darem nesmrtelnosti.
Ve starověku byl lotos užíván jako estetický doplněk u servírovaného jídla, užíval se i v kosmetice jako žádaný doplněk parfémů, ale i v medicíně. Věřilo se, že posiluje mužskou potenci.
Lotos vystupuje v populární dětské pohádce Lotosová svítilna. Pohádka vypráví o chlapci jménem Chenxiang, jehož matka je bohyně a otec smrtelník. Protože svazek mezi bohyní a mužem byl zakázán, jeho strýc Erlang Shen vykoná trest a otce zabije. Matka aby zachránila život potomka uteče a porodí Chenxianga.
Chenxiang vyrůstá aniž by měl tušení, že jeho matka je bohyně. Zatím co Chenxiang dospívá, jeho strýc jej vypátrá a unese. Matka vlastní magickou lotosovou svítilnu, která svým světlem odhání veškeré zlo. Strhne se bitva a Erlang Shen zvítězí. Chenxiangovi se šťastnou náhodou podaří i přes své mládí strýci utéct a zmocnit se lotosvé svítilny. Poté je nucen uprchnout do posvátných hor. Strýc mezitím uvězní Chenxiangovu matku do podzemí za její porušení božských zákonů.
Po mnoha letech, kdy Chenxiang sbírá životní zkušenosti je konečně schopen postavit se svému strýci a zachránit matku.
Kromě netopýra, draka nebo tygra i pavouk přináší štěstí. I v Evropě je pavouk šťastným znamením, protože odjakživa chytá v domovech mouchy. Lidé si jeho služeb vážili a obdivovali pavučiny, které tvořil. V Číně symbolizuje pavouk spouštějící se po pavučině štěstí sestupující z nebes.
Dokonce i had je považován za symbol štěstí. Číňané věřili, že pokud si nechá člověk svlečenou hadí kůži, dříve nebo později dosáhne velkého bohaství. Had je spojen i se snovými výklady. Pokud se nám zdá sen, kde nás had honí, znamená to nadcházející štěstí. Pokud se ve snu objeví černý had, znamená to, že se vám narodí dcera, pokud šedý, očekávejte syna.
Tradičným zvířetem, které přináší štěstí je i Maneki Neko, štěstí přinášející kočka. Ta je spojena hlavně s přísunem bohatství. Má zdviženou packu, kterou vítá pocestné. Ve staroveké Číně se věřilo, že pokud si kočka myje tvář, bude brzy pršet. Tato pověra se dostala v obměně i do Japnska, zde pokud se kočka myla na tváři, měli brzy dorazit návštěvníci. Maneki Neko se tak stala symbolem přicházejícího štěstí, bohaství a příležitostí.
Symbolem štěstí je i třínohá žába. Třínohá žába je častým motivem v čínské symbolice a je spojena s Nesmrtelným Liu Haiem. Liu Hai byl majitelem třínohé žáby, která mu zajistila podle některých Taoistickým mýtů nesmrtelnost. Třínohá žába je spojena hlavně s přívalem financí.
I Koi kapr je spojen se štěstím a vytvrvalostí. Koi kapři dle legendy plují proti proudu řeky až k Dračí bráně, kde se ti nejsilnější promění v draky. Koi je spojován se štěstím, financemi, vytrvalostí a schopností překonat těžké úkoly.
Štěstí je však pro většinu západních obyvatel spojeno s čínskými mincemi. Čínské mince mají dlouhou tradici a slouží jako mocná kouzla pro každou příležitost. Tradičně se zavěšují na rudou hedvábnou stuhu. Rudá je v Číně symbolem štěstí a podle tradice odhání démony. Je to také protože slovo pro rudou zní stejně jako slovo pro ohromný. Což značí převahu nad zlými silami a přísun velkého množství pozitivní energie. Tyto mince se většinou zavěšují po třech.
Násobky tří jsou v Číně nejšťastnějšími čísly. Jako v západní kultuře je za nejšťastnější číslo uvedena sedmička, v Číně jsou to trojky. Podle tradice se účinek násobí a tak čím více trojek, šestek, nebo devítek je obsaženo, tím silnější kouzlo je. Číňané dokonce platí enormní sumy za telefoní čísla s velkou koncentrací šťastných čísel.
Hodně rozšířeným symbolem je i Buddha, nebo Budai. Buddha symbolizuje štěstí, osvícení a duševní klid a Budai nekonečnou štědrost a štěstí. Budai je často mylně považován za Gautamu, ve skutečnosti jde o jiného žijícího světce, který se proslavit tím, že byl neskonale štědrý. Díky tomu se zařadil mezi božstva štěstí.Jako samotná representace štěstí je trojice Nesmrtelných Fu, Lu a Shou.