Psi Fu jsou tradičními ochránci v Číně i Japonsku. Strážili Buddhistické chrámy a císařské paláce, kde jako hlídací psi ochraňovali poklady a Buddhistické zákony. Pro tuto tradici se Psi Fu dostali i do Feng shui.

Jsou jako hlídací psi, nebo strážní lvi, střeží vše co je majiteli drahé.

Fu ochranyAč jsou nazýváni psi, ve skutečnosti jde spíše o strážné lvy. Jejich kořeny sahají až do druhého století před Kristem, do dynastie Han, kde se začínají objevovat v Čínském umění.  Pak najednou zmizeli a začali se zjevovat o čtyři sta let později v dynastii Tang.

Fu byli v Číně většinou vyobrazováni ve dvojici. Fu po pravici byl vyobrazován s tlamou otevřenou a strážil Buddhistické poklady a zákony. Fu po levici s tlamou zavřenou chránil všechny skryté síly kosmu. Zavřená tlama měla symbolizovat chráněný prostor. Jeden Fu je samec a representuje energii jangovou a druhý je samice s energií jinovou. Samec má často zvednutou packu a v ní takzvanou Temari, tradiční Čínskou kouli, která symbolizuje hlubokou náklonnost a přátelství, také může symbolizovat Zemi a tedy vládu nad ní a stráž. Druhý Fu má pod levou tlapou mládě, chrání tedy své potomky před jakoukoliv újmou. Tyto sochy lvů, byly často nazývány Buddhovými psi, bofo, nebo Komainu. Fu v některých případech strážili i hrobky významných lidí, nebo domovy bohatých občanů. Fu psi měli podobnou úlohu jako Egyptské sfingy. Někdy byly Fu psi osedláni buddhistickými bytostmi, toto spojení představovalo energičnost spojenou s moudrostí. V mnoha případech je Fu pes osedlán samotným Buddhou.

Ochránci Niō

V Buddhismu je zdroj těchto podivných stvoření a zde je i hlubší symbolika. Buddhistické chrámy měli z počátku sochy ochránců v lidské podobě Niō.  Niō byli svalnatými ochránci, kteří stejně jako Fu střežili vstupy do posvátných Buddhistických míst. Je zajímavé, že jejich hlavy mají velice podobné rysy, jako Fu. Niō byli dle Buddhistické tradice souputníky samotného Buddhy a jeho ochránci.

Socha Fu před chrámemPůvodním smyslem otevřené a zavřené tlamy bylo symbolické vyslovení Aum, čili Om. Socha s otevřenou tlamou měla vyslovovat A, první písmeno v sanskrtu a druhá socha měla říkat Um, poslední písmeno. Jako v západní tradici Alfa a Omega, tak i v Buddhismu měly representovat začátek a konec.

Psi Fu se dostali i do Japonské symboliky. Zde jsou nazýváni Komainu, lví psi. Mají téměř totožnou úlohu jako jejich Čínští předci, chrání vstupy do šintoistických svatyní, nebo nejposvátnější vnitřní části. Komainu byli tak populární, že se stali i figurkou v Japonské šachové hře shōgi. Z počátku byli psi Fu vyřezáváni do dřeva.  To se změnilo ve 14.století kdy se začaly tesat z kamene nebo vylívat z kovu.  

Zlehka se změnila i jejich podoba. Do devátého století byly obě sochy identické, poté došlo ke změně a jako tomu bylo u původního Buddhistického vyobrazení, i zde začali mít Fu zavřenou a otevřenou tlamu. Ten co měl tlamu otevřenou byl zván shishi, což znamená lev. Druhým byl komainu, pes. Toto pojmenování dostali sochy, protože jedna se více podobala psu a druhá lvu. Zřídka se komainu vyobrazovali s rohem uprostřed čela.

Jeden z předobrazů FuJméno nejspíše vzniklo z čínského slova pro Buddhu, které je v čínštině Fu.  Jiní učenci se domnívají, že jde o odvozeninu od města Fuchow. Tyto sochy se nazývají psi, protože v Číně se přirozeně lvi nevyskytovali. O jejich vzhledu a chování se obyvatelé Číny mohli dozvědět jen zprostředkovaně od dobrodruhů a cestovatelů a obchodníků, kteří se plavili z Indie, nebo Středního východu. Ti vyprávěli o lvech jako buddhistických ochráncích a strážcích Dharmy a silných bytostech. Úplně první vyobrazení strážních lvů lze nalézt na pilíři vladaře Ašóka ze třetího století před Kristem.

Lvi byli v Asii symbolem hrdosti, byli častými dary vladařům a zdobili uniformy elitních vojáků. Jakožto ochránci práva svírají někteří psi Fu ve svých tlapách kopí. V Číně kopí představuje klid a mír. Takto postavený Fu střežil vstup do posvátného místa a odháněl každou démonickou bytost, která by chtěla klid a mír místa narušit. Jejich psí podstata je reflektována hlubokou loajalitou svému pánovi. Také značili prosperitu, protože jen bohatí lidé se mohli dovolit ve starověku vlastnit psa. Pokud měla nějaká zámožná rodina psa, chovala se k němu jako k právoplatnému členu rodiny, často jako by byl jejich dítětem.

Psi byli častým námětem folklorních příběhů a mýtů, ne vždy však měli pozitivní úlohu.  Takzvaný nebeský psí bůh Tiangou, byl černý pes, který chtěl pozřít Měsíc. V tomto záměru mu zabránil nebeský lukostřelec Zhang Xian. Je zajímavé, že z Tiangou se v Japonsku stal Tengu, nejznámější šintoistická bytost s ptačí hlavou a tělem člověka.

Tradiční vyobrazení psaV jiném příběhu vystupuje kouzelný pes Gucang. V desátém století před Kristem v mystické provincii Xu žila žena, která otěhotněla a porodila vejce. To vejce vhodila do řeky, kde jej objevil Gucang a přinesl jej své paní. Ta byla podivně vyhlížejícím vejcem zaujata a rozhodla se jej ujmout. Když se vejce začalo klubat, překvapivě z něj vylezl malý chlapec. Žena jej pojmenovala Yen. Yen když vyrostl, stal se králem.

Když pak Gucang zemřel, vrátil se zpět do své původní podoby Žlutého draka s devíti ocasy a rohy. Král mu složil poctu velkým pohřbem a stal se velkým vladařem svého království, dokud na něj nezaútočil jiný král. Yen spíše pacifista a intelektuál neměl proti druhému králi šanci, byl poražen a byl nucen uprchnout.

Pes jako ústřední postava vystupuje i v příběhu o králi Gao Xinovi. Gao Xin měl ženu, které se jednoho dne z ucha vylíhl pes.  Pes dostal jméno Pan Hu. Jednoho dne bylo Gao Xinovo království napadeno a král přislíbil svou dceru každému, kdo přinese hlavu jeho úhlavního nepřítele. se úkolu chopí a splní jej. Gao Xin z počátku nechce slib splnit, ale po naléhání vlastní dcery i dvora slib splní a dá Pan Huovi svou dceru za ženu. Poté mají spolu šest dětí a jejich potomci se stanou zakladateli klanu Yao.

Ve většině mýtů a bájí vystupuje pes jako umíněné stvoření, které si jde za svým. Je ochranářem a zároveň dobrým společníkem. V posledních dvou jmenovaných příbězích je vidět Čínská víra, že božstva mohou na sebe brát různé podoby. V příběhu o Gucangovi se mění Gucang z psí podoby zpět do podoby dračího božstva a v příběhu o Gao Xinovi se z červa, který sídlí v manželčině uchu stává pes, který si později bere za ženu dceru krále.

Čínský zvířetník

Pes se pro své kvality dostal i do čínského zvířetníku. Pes je v čínské tradici uzavřený, bdělý a nedůvěřivý.  Dokáže vycítit nebezpečí a bránit se dopředu před špatnými událostmi, které jej mohou stihnout.  Na první pohled se zdá chladnokrevný, ale ve skutečnosti je milujícím tvorem. Je symbolem ušlechtilosti. Je loajální, inteligentní, poctivý, pracovitý, čestný a také věrný a pokorný.

Využití ve Feng shui

Fu psi se vždy vystavují pospolu. Jsou jako hlídací psi, nebo strážní lvi, střeží vše co je majiteli drahé. Mohou pomoci ochránit domov, nebo podnik od neštěstí a smůly. Většina Feng shui expertů se shoduje, že je to jeden z nejdůležitějších symbolů Feng shui vůbec.

Je důležité správně Fu psi postavit. Není důležité co který Fu pes svírá pod tlapou, někdy to je koule, někdy truhlice s pokladem, nebo mládě. To však může svírat jak samec, tak samice. Truhlice symbolizuje přísun bohatství, koule je symbolem ochrany místa a mládě symbolem ochrany rodiny.

Důležité je respektovat pohlaví. Samec, který má pod tlapou většinou kouli, musí být umístěn nalevo od dveří. A samice tradičně mládětem pod tlapou, by měla být napravo. Psi by si také neměli hledět z očí do očí. Správným umístěním se vytvoří harmonie a Fu začnou fungovat jako strážci.

Psi Fu ve Feng shui

Psi Fu se dělí dle barvy a materiálu. Barva a materiál se volí podle toho, kam směřuje hlavní vchod. Pokud je hlavní vchod směřován na západ, nebo jih, umísťují se několikabarevní Fu psi. Ti přináší do domu pozitivní energii a štěstí. Pokud vchod míří na jih, užívají se tradičně zlatí Fu psi. Zlatá zde představuje hojnost, sílu, ochranu a výsostný status. Fu ze železa se umísťují, pokud je vchod směrován na západ, severozápad, nebo sever. Zde fungují hlavně jako ochranné bytosti. Železný Fu by se neměl dávat na východ. Nefritoví Fu psi by měli být vždy venku, před vchodem mířícím na jih, jihovýchod, či východ.

Porcelánoví Fu psi mohou být umístěni kdekoliv. Dle tradice šíří klid a mír a ochranu pro každého, kdo je potřebuje. Existuje i kouzlo Fu psa. To má mnohačetné využití, většinou se věší do blízkosti hlavních dveří. Zde přináší a ochraňuje bohatství.

Pokud chce majitel zlepšit štěstí v podnikání, měl by umístit své Fu psi do své pracovny tak, aby se dívali směrem na dveře. Psi budou vítat pozitivní energie a nové příležitosti a odhánět negativní energie, problémy a smůlu.

Protože tradičně se umísťovali velké sochy Fu před vstupy, je možné jejich menší varianty zakopat dvacet až třicet centimetrů pod zem, každého na svou stranu od vstupních dveří. Zde je jen třeba být opatrný, aby psi směřovali stále správným směrem.

Psi Fu by se nikdy neměli dívat směrem dovnitř, vždy je dobré je umístit tak, aby se díval z okna, nebo na vstupní dveře. Jinak mohou naopak blokovat přicházející energie. Fu psi jsou hrdá zvířata, proto by se k nim měl majitel chovat s respektem, který si zaslouží.

Doporučuje se, aby majitel svým Fu psům poděkovat za ochranu každý den.{jcomments on}