Čínské pamětihodnosti, divy světa, památky UNESCO

Buddha je nejposvátnější postavou v tradici buddhismu, ukazuje člověku, že i on se může stát lepším, oprostit se od hmotných záležitostí a dosáhnout osvícení. Není tedy divu, že i on má své gigantické sochy, které ukazují jeho velikost a dalekosáhlý význam.

Po celé Asii existují zástupy soch Buddhy, některé zobrazují Gautamu, jiné Vairóčanu, Šákjamuniho, nebo Maitréju. Většina jich je přímo obrovská, připomínající klasickou sochu Ježíše spasitele tyčící se na hoře nad Rio de Janeiro. Jednou takovou sochou je pozlacený sedící Buddha ve chrámu pod horou Bhutan. Zde střeží sto tisíc menších sošek pozlaceného Buddhy. V Afgánistánském Bamjánu stály dvě obrovské sochy Buddhů Vairóčanu a Šákjamuniho. První měla 30 a druhá 50 metrů. Jednalo se 1400 let staré sochy. Bohužel se staly terčem vandalů a byly zcela zničeny. Velké sochy Buddhy najdeme i v Japonsku, kde se objevuje jedna z největších ve městě Ušiku. Ušiku Daibucu má neuvěřitelných 120 metrů a váží přes 4000 tun. Tato socha je třikrát větší a objemnější, než Socha Svobody. I v Číně se nachází mnoho Buddhových soch. V Ling Šan stojí 88 metrů vysoká a 400 tun těžká socha Gautamy.

Lešanský Buddha měří 71 metrů

Největším divem je však pro většinu návštěvníku velká socha nacházející se v provincii S'-čchuan poblíž města Lešan, od toho i její jméno Lešanský Buddha. Socha je vytesaná do skály a měří 71 metrů. Protože jde o sedícího Buddhu, jde o největší sochu sedícího Buddhy na světě. Tento kolos byl vytesán do hory Emejšan, což je jedna ze čtyř nejposvátnějších hor taoismu a buddhismu. Archeologické průzkumy naznačují, že byla socha vytesána někdy v období dynastie Tang, což bylo mezi 618 – 907 po Kristu.

Dle dobových textů nechal sochu vystavět mnich Chaj Tchung. Chaj Tchung zorganizoval veřejnou sbírku na výstavbu sochy, ale nepodařilo se mu vybrat dostatek financí. Chaj Tchung byl tak oddán své práci, že se mu podařilo úřady přesvědčit, ať mu projekt schválí a výstavba zdárně započala. Chaj Tchung  vybral soutok tří řek, aby Lešanský Buddha střežil projíždějící lodě před rozmary přírody. Šlo ale i o strategický počin, protože se tak mohlo Buddhistické učení šířit po lodních trasách. Samotná stavba trvala 90 let, mnoho let po Chaj Tchungově smrti, který byl práci zcela oddán až do své smrti. Celé dílo dokončili jeho dva žáci. Chaj Tchung myslel do budoucna, chtěl, aby socha přetrvala věky. Socha byla tedy schována pod dřevěný kryt a uvnitř byl vytvořen složitý drenážní systém na permanentní odvod vody. To mělo zabránit povětrnostním podmínkám v destrukci sochy. Jenže kryt byl za dynastie Juan odstraněn a drenážní vrstvy se časem zanesly. Proto začala socha na mnoha místech erodovat a praskat. Naštěstí byla zachráněna včasným zásahem restaurátorů. To, že vykonal  Chaj Tchung dobrou práci dokazuje, že socha stojí i po mnoha velkých zemětřeseních a povodních, které mnohokrát toto místo postihly.

Socha je na soutoku řek Min-ťiang, Ta-tu a Čching. Někteří se mylně domnívají, že jde o vyobrazení Buddhy Šákjamuniho, který by měl být dle legend zakladatelem Buddhismu, ale jde o bódhisattvu Maitréju, který je následovníkem Šákjamuniho. Podle tradice je to Buddha, který čeká na projevení. Na Maitréjův příchod věří všechny Buddhistické školy. Legenda praví, že Maitréja přijde na Zemi, až bude dharma zapomenuta, pak bude vyučovat o nejčistší dharmě. Jeho lze nalézt po celé Číně, kde jeho uctívání dosáhlo vrcholu mezi 4-7 stoletím. Buddha z Lešan je však jeho nejmonumentálnějším a největším vyobrazením. Samotná hlava má skoro 15 metrů na výšku a 10 metrů na šířku, je tak detailní, že má přesně 1021 pramínků vlasů. O soše se traduje mýtus, že za ní je velké jeskyně a že dříve byl vstup do jeskyně možný přes Buddhův hrudník. Vstup byl, ale za dynastie Sung opatřen poklopem. Kolem sochy je mnoho výklenků, kde jsou sochy buddhistických osobností.

Okolí hory Emejšan je protkáno nejen historií, ale i krásnou přírodou. Jsou zde ohromné lesy a pláně, kde žije na 3200 druhů ptactva, rostlin, hmyzu a plazů i savců. Žijí zde i ohrožené druhy, nebo endemity. Množství druhů je tu tak velké, že tvoří dokonce desetinu celkového počtu fauny a flory na čínském území. I člověk zde má dlouhou historii. Archeologové zde našli důkazy, že zde lidé žili již před 12 000 lety. Emejšan se zvedá z planiny jako obrovská tři kilometry vysoká věž. Obyvatelům připomínaly její dva vršky obočí a proto název Emej (obočí mladé ženy). Emejšan je pevně spjatá s Buddhismem. Podle jedné z legend sem přišel mnich po Hedvábné stezce z Indie. Hora jej tak uchvátila, že se rozhodl na ní vylézt. Jakmile tak učinil, prohlásil ji za nejkrásnější horu Číny. První Buddhistický chrám zde byl vystavěn již v prvním století po Kristu, jedná se tak o nejstarší buddhistický chrám v Číně. Jmenuje se Wannian a je zasvěcen bílému slonu a Puxianovi. Na samotné hoře je sto Buddhistických chrámů, to dělá z Emejšan jedno z nejdůležitějších středisek Buddhismu v Číně. V devátém století císař Zhao poručil buddhistickým mnichům, aby postavili chrámy na hoře Emejšan, když byli vystavěny, nechal tam poslat ty nejsvatější buddhistické texty. Také nechal do chrámu dovést Puxianovu sochu vážící přes 60 tun a měřící skoro osm metrů. Ač šlo původně o Taoistické náboženské centrum, v období dynastie Ming byla většina Taoistických chrámů předělána na buddhistické.

Na vrcholku hory je mnoho krásných chrámů. Fuhu, neboli Svatyně skrčeného tygra je krásnou svatyní se sedmimetrovou měděnou pagodou, která je kolem dokola popsána buddhistickými texty a výjevy. Jiným významným chrámem je Chrám zlatého vršku. Jedná se o nejhonosnější stavbu na Emejšan. Musela být ale rekonstruována, protože jí většinu poničil požár. Chrám je obklopen zábradlím z mramoru a má krásnou glazurovanou podlahu. Zabírá úctyhodných 1700 metrů čtverečních. Na hoře je i mnoho legendárních míst. Například jezírko Xixiang. Zde se podle legendy koupali sloni, jednoho dne sem přišel Puxian a vypustil svého slona s šesti kly do světa, aby šířil mezi Číňany Buddhismus. Na počest tohoto činu zde byla postavena svatyně.

Puxian, nebo častěji znám jako Samantabhadra, je bódhisattvou spojeným s cvičením a meditací. Samantabhadra stojí po boku Šákjamuniho a Maňdžušrího. Dle jedné z buddhistických tradic značí Maňdžušrí moudrost a Samantabhadra akci. O samotné hoře existuje mnoho legend. Některé o událostech, co se na ní staly a jiné o samotném jejím vzniku. Podle jednoho příběhu, byla před dávnými věky hora Emejšan jen velký, nevzhledný, šedý kámen. V její blízkosti žil kameník se svou ženou, nelíbil se mu pohled na prostou šedou skálu a tak se rozhodl ji opracovat a zkrášlit si tak výhled. Kameník požádal o pomoc bohy, vzal do ruky dláto a s pomocí božských sil opracoval kámen do podoby hory a uprostřed vytvořil hluboké údolí. Manželka hodila oblečení do oblak a vytvořila tak okolo vršků hory pestrobarevná oblaka. Jak látka klesala po hoře dolu, měnila se na stromy, rostliny, zvířata, prameny řek. Samotná hora se začala podobat obočí kameníkovy ženy.  Podle jedné z buddhistickým legend byla hora vysvěcena na jednu ze svatý hor buddhismu bohyní shovívavosti, která na vrcholu ve chrámu Guanxiang, provedla potřebné buddhistické obřady. Hora byla původně posvátným místem Taoistů, říkalo se jí Nebeská jeskyně a byla něčím jako částí taoistického ráje. To se mělo změnit, když se na hoře objevil obrovský had a začal ohrožovat taoistické kněží, ti museli požádat o pomoc buddhistické kolegy a společnými silami agresora udolali. Z vděku nechali předělat své chrámy na chrámy buddhistické.

S horou Emejšan je spojen i legendární Žlutý císař Taoismu. Ten měl podle jistých mýtů přijít od Modré řeky k hoře Emeišan. Ten navštívil v jeskyni devět starších. Hora byla v původní taoistické víře místem, kde se měli setkávat Nesmrtelní. Někteří historici věří, že za to může relativní odtrženost od světa a dostatek přírodních zdrojů, které z hory Emejšan dělají dokonalé místo pro mytické Nesmrtelné.

Hora Emejšan je známá i svým mystickým přírodním úkazem, který je znám jako Světlo Buddhy na Zlatém vršku. Pokud vyšplháte na horu za slunečného dne, kdy mlha obklopuje vrchol a slunce vytvoří duhu. Říká se, že uprostřed mlhy uvidíte stín jdoucího Buddhy. Tento úkaz již pozorovaly tisíce lidí. Dle pozorování se tento přírodní úkaz, tvořený lámáním paprsků skrze mlhu, dá pozorovat kolem 14-16 hodin.

Hora Emejšan i Lešanský Buddha jsou unikátní skvosty, které stojí za navštívení. Na rozdíl od jiných posvátných hor je Emejšan dobře přístupná a tak je vhodná i pro rodiny s dětmi, pokud však chce člověk naprosté bezpečí a pohodlnost, Emejšan disponuje lanovkou, která vede až na vrchol k mnoha buddhistickým chrámům. Jedná se o jednu z nejkrásnějších hor Číny s bohatou historií. Je zde možná spatřit mnoho cizokrajných živočichů, obzvláště pak velké množství opic. Ty jsou zde považovány za posvátná zvířata a dokonale si zvykly na rušný život. Lidé si jich váží pro jejich hravou povahu, mnozí návštěvníci však varují, že si rády opice přivlastňují věci. Krom opic lze žije nepřeberné množství hmyzu a ptactva. Na pozorování bohaté fauny a flory zde stojí klasické dřevěné altány, které jsou vkusně zabudované do přírodní scenérie. Hora tak nabídne úchvatný zážitek jak milovníkům přírody, tak i architektury i kultury Asie.{jcomments on}