Znáte takový ten zvláštní pocit, když vejdete do čínské restaurace a jako by na vás dýchly staré tradice? Ale úplně jiným způsobem, než klasické evropské ratejny… Jedním z důvodů je samozřejmě exotičnost a fakt, že jde o něco naprosto jiného, něco barevného, pro některé možná snad až trošku přeplácaného. Možná, že to je jedním z důvodů, proč máme čínskou kuchyni tak rádi - nemá zábrany a je velice rozmanitá. A navíc, neexistuje snad jediné jídlo, které byste v této kuchyni nenašli. Čínskou kuchyni navíc doprovází starodávné rituály, které se v některých případech nezměnily po tisíciletí.
Pravdou je, že v málokteré zemi jsou takové majetkové rozdíly jako v Číně, zřejmě proto si zde lidé jídla skutečně váží, vědí totiž, že je to něco, co si v jejich zemi nemůže dopřát každý, proto neexistuje, že by se někdo zvedl od stolu před tím, než dojí. Proto také Číňané používají pánev wok, která šetří energii a umožňuje přípravu několika pokrmů najednou.
Typické návyky při stolování? Musí být!
Každý ví, že se v Číně jí hůlkami a tato tradice je tak stará jako samotná Čína, málokterá země se může pochlubit tím, že během staletí nevyměnila velké nože za nože a vidličky, a ty pak za nejrůznější napichovadla a podobně. Existuje neuvěřitelné množství druhů čínských hůlek a jsou součástí stravovacích technik všech vrstev, vyrábějí se totiž z tak obyčejného materiálu jako je bambus a měkké dřevo, dokonce až po luxusní hůlky ze slonoviny nebo stříbra. Čína si své hůlky nenechala vzít, naopak je rozšířila do světa a v dnešní době umí jíst hůlkami téměř třetina světa. Věděli jste však, že hůlky měly i jinou funkci? Totiž detekovat jed, protože při dotyku hůlky s jedem došlo k chemické reakci a ta začala hůlku naleptávat.
Do teď nás mají Číňané za barbary, protože si myslí, že je naprosto ohavné jíst nástroji, které se používaly k zabíjení a válčení. Obyvatelé Číny vlastně dbají na hygienu a čistotu při stolování o něco více než my, je naprosto nevhodné olíznout hůlky nebo se dokonce hůlkou dotknout mísy, ze které jedí ostatní.
Hlavní jídla, to jsou opravdové pochoutky…
Všechna čínská jídla jsou připravována co nejrychleji, není trendem strávit v kuchyni celé dopoledne jako u nás, proto se jídlo jednoduše pokrájí na malé kousky, nebo nudličky, osmahne se a rovnou se podává, podobně to platí i o sklízení ze stolu. Sklízení je velmi rychlé a nedochází k němu postupně jako v naší kuchyni, ale až po dojedení všech chodů, proto čínské stoly vypadají pořád tak plně. V čínské kuchyni nesmí chybět maso, používá se vepřové, hovězí i kuřecí, bohužel pro nás někdy i maso z koček, psů a hadů. Maso pro nás z netradičních zvířat ale není vůbec závadné, Číňané je připravují po staletí a umí je naložit i okořenit tak, že nepoznáte, o jaké zvíře jde. Další důležitou složkou čínského jídelníčku jsou ryby.
Ryby by se měly používat celé jen bez hlav a ocasů, protože když je ryba celá, znamená to, že je lahodná a čerstvá.
Přílohy? Rýže na x způsobů!
Nejrozšířenější přílohou je samozřejmě rýže. Rýži dostanete úplně ke všemu a na všechny možné způsoby, nejznámějšími způsoby jsou rýže na sladko, kyselo a na slano. Tato příloha se vyskytuje u každého jídla všech sociálních vrstev a bývá z našeho pohledu spíše rozvařená, aby bylo možné nabírat ji hůlkami. Další přílohou jsou typické nudle. Nudle jsou jako příloha méně tradiční než rýže, ale Evropany jsou mnohem žádanější.
Chutné čínské polévky
Polévka samozřejmě neodmyslitelně patří do čínské kuchyně, ale podává se trošku jinak než u nás. Zatímco my polévku pokládáme za předkrm a bývá slaná, aby navodila správný apetit na druhý chod. V Číně je tomu ale naopak, tradiční polévky se vyrábějí z červených fazolí a cukru a jsou podávány na konci jídla spíše k dojezení. Odmítnutí polévky není v Číně žádnou urážkou, některé polévky se dokonce podávají během jídla ke zpestření chuti.
Dezert během jídla? Ano!
Přesně tak, ani tak jasná věc jako dezert nemá stejnou funkci jako u nás, opět se nepodává na konci jídla, ale spíše během něj. Většinou jde o něco z ovoce, někdy i zeleniny doprovázené cukrem a nahrazuje to náš kompot. Host neurazí, pokud dezert odmítne, musí to ale udělat před tím, než se začne oficiálně podávat. Když nápoj, tak teplý Čína možná má velice chudé obyvatele, ale přesto má jejich stolování úroveň.
Každý, kdo vaří, ví, že by se k teplému jídlu neměly podávat studené nápoje, takže i k sytému obědu s masem se pije teplý čaj nebo teplá voda.
Rozmanité typy kuchyní
Během staletí se čínská kuchyně rozdělila do čtyř základních odvětví a to na kuchyni jižní, severní, východní a západní. Kdo z nás by neznal kung-pao. Toto jídlo je typickým zástupcem severní kuchyně, tedy Lu-cchaj. Jídla se vyznačují především slanou chutí, spoustou druhů omáček, z nichž většina má tmavou až hnědou barvu. Tato kuchyně vynikla okolo roku 960, což byl takzvaný zlatý věk Číny a v čele země stála dynastie Sung. Této kuchyni se také někdy říká mandarínská podle bohatých úředníků, kteří ji především prosazovali a milovali.
Západní kuchyně, Čchuan-cchaj, se zase vyznačuje spíše pestřejšími chutěmi. Tato kuchyně je velmi stará, její kořeny sahají až do dynastie Chan, takže až do roku dvě stě před naším letopočtem, zde byly chutě ostré a hodně se používalo koření. Evropané tuto kuchyni příliš nevyhledávají, protože jim přijde poněkud „přeplácaná“ a těžká na strávení.
Nyní se dostáváme k jídlu jižní kuchyně Jüe-cchaj. Tato varianta je ve světě proslulá, asi proto, že jídla jsou hlavně smažená a jako příloha se používají například nudle, mořské plody a v neposlední řadě nasládlé omáčky.
Poslední kuchyní je východní, tedy Su-cchaj. Tato jídla jsou velmi exotická, klasikou jsou krevety na tisíc způsobů a jiné mořské plody, dále nesmí chybět drůbež upravená na sladko a do na pohled křupavých, červených barev.
V každé z těchto kuchyní se vyskytuje maso, ale v Číně samozřejmě existuje i vegetariánská strava, určená především buddhistům, a dostanete ji na požádání v každé z kuchyní. Není to ale až tak obvyklé a opět to souvisí s předsudky o hygieně. Číňané lidské exkrementy aplikují na půdu, a proto je podle nich nedůstojné jíst jen zeleninu, ale jak bylo již zmíněno, není to pravidlem. Možná byste se však divili, co všechno se dá v rámci čínského jídelníču najít!
Je libo mloka nebo mravence?
Každý z nás jistě slyšel hororové příběhy o tom, jak Číňané konzumují kočky, psy, krysy a podobně, nutno ale dodat, že tyhle pokrmy v restauraci jen tak nedostanete. Číňané vědí, že je to pro zbytek světa něco naprosto nepřirozeného, proto se tyto jídla připravují spíše v domácnostech nebo ve specializovaných restauracích. V podstatě nejde o žádnou zvrhlost, protože většina těchto pokrmů souvisí s nějakou starodávnou tradicí.
Ukázkou netradičního pokrmu jsou například mloci. V Číně se dorůstají délky až 1,5 metru a jejich maso je považováno za lahůdku. Existují i farmy, kde se mloci na maso dokonce chovají. Jiným netradičním tvorem k jídlu je mravenec! Někteří lidé je jedí s pečivem místo sýra nebo salámu, protože podle staré Čínské medicíny tak bojují proti padání vlasů, tuberkulóze a dokonce i rakovině plic.
Do čínské kuchyně patří i myši, pro které si obyvatelé vytvořili i vlastní trh. Toto obchodování je legální, protože myši obrovskou mírou škodí zemědělcům a tak je jejich likvidace jakýmkoli způsobem dovolena. Na závěr bych ještě znovu ráda zdůraznila, že tato jídla v restauracích opravdu nedostanete, protože jde o něco nadstandardního a je to logické, protože koupit a udělat kuřecí, vepřové nebo hovězí maso je přece mnohem jednodušší, než chovat mloky, sbírat mravence nebo chytat myšky :-)
Proč se stoly v Číně otáčejí?
V Číně je pravidlem, že pokud u stolu sedí více než tři lidé, musí být stůl kulatý. Opět jde o zachování slušnosti, Číňané dávají jídlo vždy doprostřed stolu, a tak má každý z hostů stejně daleko k pokrmům. Otočné stoly jsou výsadou lepší společnosti a jsou užívány v luxusních restauracích. Účel je jednoduchý, z kuchyně jsou před hosty neustále dopravovány čerstvé pokrmy. Hosté si mohou vybrat, co se jim zlíbí, ale je krajně neslušné dotknout se jídla, které si potom nevezmete. Tyto stoly nejsou jen užitečné, ale i krásné, protože kromě nejjednodušších stolků s motorem uprostřed se dělají i v nejrůznějších uměleckých variacích, kde je stůl například poháněn energií z vodního kanálu vedle stolu.
Co mají společného jídlo a medicína?
Číňané si skutečně podle tradiční medicíny určili jídlo, které by mělo napomáhat celkovému prohřátí těla, a tak se jedná o ideální potravinu na zimní období. V jídelníčku samozřejmě nenajdete dietní, lehká jídla nebo citrusové plody, toto jsou totiž potraviny spíše pro zchlazení organismu.
Typickým příkladem jídla pro zahřátí je například kozí mléko, ovčí sýr, fenykl, vlašské ořechy, mák, vepřové maso, pohanka a káva.
