Kachnička mandarinská je nejtradičnějším symbolem lásky v Číně. Odpradávna symbolizuje nehynoucí lásku, oddanost a spojení dvou duší.
V Číně jsou kachničky mandarinské známé jako Yuan-yuang. Jak jméno napovídá, kachnička mandarinská je z čeledi kachnovitých. Její místo původu je Asie, obzvláště pak Čína. Obývají však i Jižní a Severní Koreu, Mandžursko, Japonsko, Amur, nebo Sachalin.
Kachničky mandarinské vypadají mimo období páření jako fádní kachny. Jak samec, tak samice mají nahnědlou barvu, samici však lze poznat dle bílého pruhu za okem. Jejich krása vyplouvá na povrch až v období páření. Populárním okrasným ptákem se stala v Číně obzvláště pro svou zdobnost. Samec kachničky mandarinské ve „svatebním“ úboru patří mezi nejkrásnější a nejvíce zdobené ptáky světa. Na hlavě má vysokou chocholku, peří se mu zbarví do zlaté barvy a na koncích křídel má žlutě zbarvená péra, která mají na sobě kresbu. Proto se kachnička mandarinská začala kolem 18. století vyvážet i mimo Asii, obzvlášť do Evropy.
Kachnička většinou žije v lesnatých oblastech kolem řek a jezer, stejně jako kachny v naší domovině. Nejčilejší jsou tito ptáci ráno a večer, kdy chodí shánět potravu. Běhen dne odpočívají na stromech v blízkosti vodních ploch. Kachničky se převážně živí rostlinnou stravou, ale nepohrdnou ani různými měkkýši či malými rybami.
Kachnička mandarinská má složité namlouvací tance, poté si vybírá samice místo, kde vytvoří hnízdo. Hnízdo si většinou staví kachničky v dutinách stromů v blízkosti vody. O sezení na vejcích se stará celou dobu samice. Poté co se mláďata vylíhnou, vyvede je matka z hnízda ven na zem, aby je odvedla na místo, kde je hojnost potravy. Už po šesti týdnech jsou mláďata plně soběstačná.
V Evropě se díky příznivým klimatickým podmínkám kachničce mandarinské začalo dařit a tak se odhaduje, že je v Evropě kolem 12000 párů kachniček. Avšak kvůli velkému lovu v původní domovině a umělým změnám vodních toků kvůli zavlažování rýžových polí, v Číně a obecně Asii kachničku mandarinskou téměř nenajdeme. Najdeme ji občas ale v České republice, kolem roku 1980 byla hlášena pozorování tohoto ptáka v Jižní Moravě. Většinou se však tyto ptáci chovají pro okrasné účely v parcích podobně jako pávi, nebo v soukromých chovech.
Je zajímavé, že samice kachničky mandarinské má plně vyvinutý jen jeden vaječník. Ve stáří, když zakrní první funkční vaječník, probudí se druhý nedokonalý k životu a začne se přeměňovat v samčí pohlavní žlázu. Samice projde přeměnou a stane se z ní samec. Avšak samec neplodný. Díky odlišnému počtu chromozomů se tento druh kachničky nemůže křížit s jinými druhy.
Kachna, v čínštině Ya, je častým motivem mezi selský uměním. Je zajímavé, že v některých částech VýchodnÍ Číny je slovo kachna, Ya, tabu. Ya je totiž i slovem pro homosexuála, na severu zase znamená penis. V Buddhistických rituálech je slovo Ya zástupným výrazem pro potlačení zla. Popularity se dostalo kachně i v Taiwanu. Zde se v dávných dobách užívalo krve z černé kachny jako ochranného kouzla. Kachní krev se nakapala do tlamy papírového tygra, který se poté zakopal před městskou bránou. Tento rituál měl ochránit město před zlými vlivy.
V Taiwanu v roce 1661 vedl Zhu Yi-gui povstání proti čínské vládě. Byl zván Král Matka kachna, protože se původně živil jako chovatel kachen. Na základě jeho pokusu o povstání bylo poté na několik let chování kachen zakázáno. Říkalo se, že Zhu Yi-gui své kachny trénoval, že pak chodily ve vojenských formacích a svým chováním šokovaly sousedy. V Taiwanu se též rozmohlo náboženské hnut Náboženství kachního vejce. Jedná se o věřící, kteří jedí pouze vegetariánskou stravu, krom toho mohou pozřít pouze kachní vejce. Když uctívají bohyni milosrdenství Kuan-Jin drží ve svých rukou kachní vejce.
Kachničky mandarinské mají trochu jiný symbolický význam. Vyjadřují totiž manželské štěstí. Jsou proto vždy zobrazené v páru. Často má jedna kachnička v zobáku lotosový květ a druhá lotosový plod. Tento symbol vyjadřuje přání, aby se narodili páru synové. Častým motivem v manželských ložnicích jsou závěsy zdobené kachničkami mandarinskými, či povlečení. Polštář s kachničkou mandarinskou je v Číně tradičním svatebním darem. Pokud je kachnička mandarinská v rose, je to symbol nezasnoubených milenců.
Tak jako Kachnička mandarinská, nebo fénix, tak i husa je ptákem, který symbolizuje požehnané manželství. Husa s jedním partnerem žije celý život, stejně jako by měl manželský pár. Proto se i husa stala rozšířeným symbolem lásky. V Číně existuje velice starý zvyk, že rodina ženicha pošle rodině nevěsty housera a rodina nevěsty na oplátku husu.
Jak již bylo řečeno, v čínštině se kachnička mandarinská řekne Yuan-yang. To symbolizuje pár těchto kachniček. Yuan representuje samce a Yang samici. Symbolizuje krom nehynoucí lásky a manželského svazku i věrnost. Tak jako je v češtině pro milostný pár přirovnání dvě hrdličky, v Číně to jsou dvě kachničky mandarinské hrající si ve vodě.
Protože se zjev samce a samice v době páření tak liší, užívá se pojmu yuan-yang i jako k vyjádření zvláštního spojení, nebo nepravděpodobného spojení. Jako podivný míchaný nápoj, zvláštní ingredience použité při vaření.
Kachnička mandarinská se objevuje v jednom z nejznámějších milostných čínských příběhů. Vypráví o mladém muži Han Pingovi, který hluboce miloval svou ženu He. V té době vládl zemi císař Kang. Ten byl velice okouzlen krásou He a chtěl z ní udělat svou konkubínu. Pár se nakonec kvůli strachu a úzkosti rozdělí. He opustí manžela. Han Ping je zatím odvezen do tábora nucených prací, o čemž se He dozví chvíli poté, co jej opustí.
Propadne do beznaděje, smutku. Protože to nemůže vydržet, napíše několik nesmyslných básní, které chce svému manželovi poslat. Avšak dopisy se dostanou do rukou císaře Kanga. Ten je nechá přeložit svými učenci. Když si konečně Han Ping přečte dopis od své milované ženy, propadne ještě většímu zoufalství a vezme si život. He se o smrti manžela dozví za nějakou dobu, její žal se ještě prohloubí a téměř propadne šílenství. Na důkaz bolesti si vylije do oblečení ocet.
Jednoho dne císař vezme He do nejvyšší věže paláce, He se vrhne dolů z věže a okamžitě umírá. U jejího těla se najde dopis, kde He uvádí, že raději zemře v chudobě se svým manželem, než žít v paláci. A že po smrti chce být pohřbena vedle svého milovaného muže. To císaře velice rozzuří a tělo He nechá pohřbít daleko od manžela.
Rok po smrti začnou u stromů růst semenáčky stromu milenců. Ty začnou sílit a během jediného roku neuvěřitelně zmohutní, jejich větve začnou připomínat ruce, které se natahují jeden ke druhému. O chvíli později vypadají větve ještě více jako ruce, které se chtějí navzájem obejmout a tisknout. Lidé, kteří vedle těchto dvou hrobů chodili, pak pozorovali v korunách stromů dvě kachničky mandarinské s barevnými pery. Každý den kachničky hnízdily v korunách propletených stromů a zpívaly smutné písně. Lidé říkali, že jejich zpěv zněl jako hlasy milenců, kteří se nechtějí odloučit. Tyty kachničky byly reinkarnované duše Han Pinga a He.
Tento příběh vyjadřuje podstatu symboliky kachniček mandarinských, v příběhu překonávají milenci pouta samotné smrti a znovu se střetávají v korunách stromů, aby nerušeně mohli dále žít své společné životy.
Nejspíše byl tento příběh inspirován folklorní čínskou tradicí, která říká, že pokud je kachnička mandarinská dlouho odtržena od svého partnera, tak ji to zničí, začne naříkat steskem, až nakonec samotou zemře. Číňané věřili, že se kachničky mandarinské téměř od svých partnerů nehnou. Proto se stala kachnička mandarinská symbolem nehynoucí lásky.
Využití ve Feng shui
Kachnička mandarinská symbolizuje v tradici Feng shui lásku, vztah, věrnost a manželské štěstí, které přetrvá po celý čas. Tak jako věřili Číňané, že skutečné kachničky ani na okamžik neopustí svého partnera.
Kachničky mandarinské se však neužívají jen pro lidi, kteří chtějí vyjádřit svou lásku k druhému partnerovi, nebo jako svatební dary, ale také pro osamělé duše, které chtějí nalézt pravou lásku, nebo pro ty, kteří mají stále problém najít si vhodného partnera.
Pokud jsou Kachničky obrácené hlavami k sobě symbolizuje toto umístění i zlepšení vztahů obecně, zlepšení sociálního života, štěstí, bohatství a život bez větších potíží. Takto vyobrazené kachničky se nejvíce používají pokud jsou potíže ve vztahu, pokud je někdo obětí pomluv a žárlivosti a také k rozpuštění hněvu. Některé kachničky jsou zobrazeny na kořenu lotosu. To ještě umocňuje symboličnost věčné, neutuchající lásky a dlouhověkosti. Lotosový kořen je totiž velice lepkavý, a pokud se k němu něco přimkne, téměř se to nedá odtrhnout pryč. Protože je růženín v Číně symbolem lásky, často jsou Kachničky vyřezávány právě z tohoto kamene.
Kachničky se umísťují většinou do jihozápadní části domu, nebo ložnice. Věří se, že kachničky takto umístěné jsou mocným kouzelným předmětem, který do prostoru vyzařuje silnou energii lásky. To člověka dělá vůči partnerovi, nebo potenciálnímu partnerovi mnohem atraktivnějším. Manželský pár zase tato energie více stmelí a dojde k prohloubení citu.
Kachničku je též možné nosit stále u sebe, v kapse, příruční tašce, kabelce, nebo jako přívěšek. Takto bude zvyšovat atraktivitu majitele.
